Česká ves - Evangelický hřbitov

Česká ves - Evangelický hřbitov

Bývalý evangelický hřbitov v České Vsi u Města Albrechtic

Česká Ves se nachází 14 km severozápadně od Krnova a je místní částí Města Albrechtic. Zdejší evangelický hřbitov obdélníkového půdorysu o rozměrech 31 × 37 m je ohraničen zdí z kamenného lomového zdiva. Vstupní bránu situovanou uprostřed severní hřbitovní zdi vymezují dva zděné pilířky spojené stříškou, vrata se nedochovala. V severovýchodním rohu hřbitova je umístěna zděná hranolovitá bíle omítnutá zvonice s půlkruhovými okny ve všech stranách patra, završená stanovou střechou pokrytou imitací břidlice. V severozápadním rohu hřbitova stojí zděná zčásti omítaná márnice o rozměrech se stanovou střechou krytou břidlicí. Soubor kamenných náhrobků pochází z přelomu 19. a 20. století.

Česká Ves (dříve Neudörfel, Nová Ves) byla založena roku 1562 a náležela s dalšími sedmi obcemi k panství Hošťálkovy, které se roku 1580 dostalo do majetku v té době evangelického rodu Skrbenských z Hříště. Na počátku 17. století stál v České Vsi evangelický kostel, další byly v blízkých Holčovicích a Hošťálkovech. Protireformační opatření prováděná od 30. let 17. století držiteli Opavského knížectví Lichtenštejny, olomouckými biskupy a Habsburky se na hošťálkovském panství z větší části míjela účinkem. Roku 1670 sem byli povoláni jezuité jako misionáři a evangelíkům byly zabaveny všechny tři kostely. Někteří obyvatelé se pro náboženský útlak vystěhovali do ciziny. Přesto ještě na konci 17. století byly ¾ obyvatelstva hošťálkovského panství evangelíky. Jisté zlepšení přinesly slezským evangelíkům altranstädtská smlouva (1707) a exekuční reces (1709), které si na císaři Josefu I. vymohl švédský král Karel XII. Oba dokumenty odstranili následky dřívějšího porušování vestfálského míru a zajistily evangelíkům některá další práva, například mohli docházet do Ježíšova kostela milosti zbudovaného v Těšíně. V září roku 1779 se obrátili evangelíci z hošťálkovského panství na císařovnu Marie Terezii se svými prosbami (stavba modlitebny a ustanovení duchovního), avšak byli odmítnuti. Brzy po vydání Tolerančního patentu císařem Josefem II. 13. října 1781 sepsali zdejší evangelíci novou prosbu a zaslali ji císaři Josefu II.. Císařským majestátem bylo uděleno povolení ke stavbě modlitebny a školy v Holčovicích a k ustanovení pastora a učitele. Česká Ves se tak stala součástí nejstarší toleranční obce v Opavském Slezsku. Po uzavření konkordátu mezi rakouskou vládou a svatou stolicí roku 1855 došlo k rozdělení hřbitovů doposud společných pro obě konfese. Českoveští evangelíci si tak založili roku 1857 na okraji obce vlastní hřbitov. Nové evangelické hřbitovy vznikly v těchto letech také v Holčovicích, Dlouhé Vsi, Jelení, Vraclávku, Karlovicích a Křížové. Hřbitov byl však užíván jen necelé století, neboť po vyhnání a vysídlení německého obyvatelstva roku 1946 byl opuštěn, chátral, zarůstal náletovou vegetací a část náhrobních kamenů byla zcizena.

Obrat nastal roku 2006, kdy na hřbitově proběhl první dobrovolnický wokcamp. Ty se od té doby konají každé léto a účastní se jich dobrovolníci z Česka, Německa i dalších zemí. Roku 2008 došlo k převodu hřbitovního areálu z majetku krnovského sboru Českobratrské církve evangelické hřbitov na Hnutí Duha Jeseníky. Společnými silami organizátorů, dobrovolníků a místních řemeslníků a za dodržení pokynů pracovníků památkové péče se podařilo doposud vyčistit plochu hřbitova od náletových dřevin, vybudovat přístupovou cestu a opravit střechu zvonice, kamennou ohradní zídku a márnici, která byla ve velmi dezolátním stavu. Toho by nebylo možné dosáhnou bez značné finanční podpory ze strany řady dárců (Nadace VIA, Nadace OKD, Nadace OF, obec Město Albrechtice, Česko-německý fond budoucnosti a Heimatkreis Jägerndorf). Na hřbitov byly také přivezeny náhrobky ze zrušeného evangelického hřbitova v Dlouhé Vsi.

Hodnota hřbitova v České Vsi z hlediska památkového a historického spočívá v tom, že představuje architektonicky nejcennější, nejzachovalejší a zároveň nejstarší evangelický hřbitov v širším okolí. Jeho význam je o to větší, protože řada jiných památek spjatých s historií evangelické diaspory na bývalém panství Hošťálkovy byla již zničena (především kostely v Holčovicích, Spáleném a Vraclávku, některé hřbitovy).