Vsetín

Historie města není nijak radostná. První zmínky jsou z roku 1308, později začíná jako jinde v kraji postupná kolonizace. V místech nynějšího zámku stála v polovině 15. století tvrz na obranu obchodní cesty do Pováží. Za Arkleba z Víckova byl na konci 16. století ze staré tvrze vybudován renesanční zámek s průčelní věží. Když v roce 1608 zemřel, provdala se jeho manželka Lukrécie za Albrechta z Valdštejna. Ten se stal majitelem celého panství a měl je v držení až do roku 1623. Jeho role se neblaze projevila při valašských rebeliích na počátku 17. století. Tehdy bylo celé Valašsko místem povstání, které bylo zároveň bojem za náboženskou svobodu evangelíků a které vedl Jan Adam z Víckova. Vsetínský zámek byl svědkem potupného konce povstání v roce 1627. Rebelie však neustávaly. V roce 1644 bylo krvavě potlačeno další povstání, ve Vsetíně byly popraveny stovky rebelů a město bylo vypleněno a vypáleno. Jezuité se postarali o tvrdou rekatolizaci.

V pozdějších letech dobyli Vsetín Turci a Tataři. Ještě v roce 1708 zpustošili město kuruci, vojáci uherského hraběte Rákoczyho. Vsetínu se nevyhnuly ani epidemie. Zubožené obyvatelstvo se jen těžce vzpamatovávalo ze všech pohrom. Klidnější období nastalo až v druhé polovině 18. století. V dalším století se objevují počátky průmyslu, byla zde založena nábytkářská firma na ohýbaný nábytek (Thonet), rozvíjí se textilní, sklářská a dřevozpracující výroba. Průmyslový i kulturní rozvoj města pokračuje i ve 20. století. Druhá světová válka přinesla Vsetínu velké ztráty. V okolí se skrývali partyzáni, kterým obyvatelé pomáhali. V roce 1944 byl nacisty zastřelen starosta města Josef Sousedík.V roce 2008 oslavil Vsetín 700 let svého trvání.

Historické památky najdeme na Horním náměstí. Renesanční zámek, který byl později upravován v klasicistním stylu, je dnes se svou 55 metrů vysokou věží dominantou náměstí a sídlem Muzea regionu Valašska. Římskokatolický kostel Nanebevzetí Panny Marie je ranně barokní, radnice pochází z roku 1721.

Ve Vsetíně je bohatý kulturní život, jsou udržovány valašské folklorní tradice. Čestnými občany města byli jmenováni Zdeněk Kašpar, primáš cimbálové muziky a známá zpěvačka Jarmila Šuláková.