Veselí

Veselí

V hornaté zalesněné krajině na východním okraji Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy (CHKO) leží Veselí, jež je dnes součástí obce Dalečín. V okolí se rozkládá přírodní park Svratecká hornatina. Celá obec má 690 obyvatel a nadmořská výška v této oblasti je 472 metrů.

Veselí
Veselí

V roce 1486 koupili Veselí i s okolní krajinou Pernštejnové, později pánové z Kunštátu. Zdejší kraj byl odedávna evangelický. Jeden z majitelů Dalečína, Vilém Dubský z Třebomyslic, vydal dokonce v roce 1608 církevní řád. Protireformace zde neměla velký úspěch. Zajímavou postavou z té doby byl učitel Tomáš Juren, který se odvážil vypravit do Žitavy a do Prešpurku pro evangelické modlitební knihy. Po vyhlášení Tolerančního patentu se evangelíci z celého okolí přihlásili k reformovanému vyznání. Tomáš Juren se přičinil o založení sboru ve Veselí. První služby Boží se konaly pod velikou třešní koncem května 1782, sbor byl však oficiálně ustaven až roku 1783. Stavba modlitebny na sebe nedala dlouho čekat. Kamenná toleranční modlitebna byla dostavěna v roce 1783, měla rovná okna a mansardovou střechu. V roce 1840 byly uvnitř provedeny některé úpravy: nová kazatelna byla přemístěna na delší stranu modlitebny, o rok později byly zakoupeny varhany a umístěny na kruchtě. Ještě později byla zvětšena okna a upravena v horní části do oblouku. V roce 1928 byla k delší, průčelní stěně modlitebny přistavěna věž. Autorem návrhu stavebních úprav byl architekt Bohumír Kozák. První dřevěná fara byla postavena již v roce 1783. K přestavbě druhé fary došlo v roce 1908. Hřbitov kolem kostela je dodnes používán. Za zmínku stojí opevněný gotický kostelík sv. Michaela na kopci nad Vítochovem nedaleko Dalečína. Pochází z počátku 13. století a byl jen částečně barokně upraven. Uvnitř je původní kamenný oltář, křtitelnice a zbytky nástěnných gotických fresek. Je to jeden z nejstarších dochovaných kostelíků na Moravě.

I do poklidného života odlehlého sboru zasáhla druhá světová válka. V lesích kolem Veselí našli úkryt partyzáni; neobešli se bez pomoci místních lidí. Ti projevovali neokázalé, samozřejmé hrdinství. Čteme o tom, že obec Veselí jako zázrakem unikla osudu Lidic; partyzáni byli schováni v kostele, když Němci dělali ve vsi prohlídku. Když byla po válce postavena Vírská vodní nádrž na řece Svratce, zůstalo Veselí na jejím levém břehu. Chudobín a Korouhvice byly zatopeny, vzájemné spojení mezi ostatními obcemi sboru se zkomplikovalo. Lidé si však už dávno zvykli a veselský sbor se svým krásným tolerančním kostelem žije dál.