Velká Lhota u Dačic

Dačice jsou vzdálené asi 10 km, ani do Telče není daleko. Obě tato města mají zajímavou historii a bohatství stavebních památek. Co nás tedy přivádí do této maličké Velké Lhoty?

Je to právě zajímavá historie a specifický soubor stavebních památek. Přesvědčíte se o tom brzy, jen co vyjedete na kopec před vsí: silnice opět klesá a ztrácí se na protějším kopci mezi věžemi dvou kostelů. Dvě věže, dva kostely, a také dvě farní budovy, které už zdálky vytvářejí nezapomenutelný pohled.

Oba kostely jsou evangelické. Ten starší pochází z roku 1783, tedy z doby po vyhlášení Tolerančního patentu Josefem II. Do té doby tajným evangelíkům byla tímto patentem umožněna trpěná existence. Vzhledem k tomu, že Toleranční patent nebyl obyvatelstvu úřední cestou vyhlášen, a že bylo možné hlásit se jen k augsburskému či helvetskému vyznání (ne k vlastní návaznosti na českou reformaci), evangelíci z Velké Lhoty byli zapsáni zprvu všichni jako luteráni. Když se i tam dostala zpráva o možnosti přihlásit se k helvetskému vyznání, které bylo českým evangelíkům bližší, vznikl ve Velké Lhotě v roce 1787 vedle zbylých luteránů i sbor helvetský.

Oba sbory potom užívaly společně luterskou modlitebnu, která byla původně postavena podle omezujících tolerančních předpisů. Změna nastala po roce 1861, kdy byl vydán tzv. Protestantský patent, který formálně zrovnopravňoval povolené církve s církví římskokatolickou, a všichni si pak mohli stavět kostely s věžemi a zvony. Reformovaní
evangelíci začali v roce 1868 budovat vlastní kostel na druhé straně silnice, podle polohy zvaný "horní", a to v historizujícím slohu s novorománskými a novorenesančními prvky, s novobarokní kazatelnou v průčelí a se čtyřbokou věží. Tento kostel byl posvěcen 21. října 1873. K dosavadní luterské modlitebně byla v roce 1876 přistavěna čtyřboká věž, a přestavbou získal kostel novogotický ráz. Stejný styl se projevuje i v interiéru (oltář, kazatelna). Obě fary byly přebudovány ve stylu novoklasicismu v třicátých letech 19. století.

V roce 1918 se spojily české reformované i luterské sbory v Českobratrské církvi evangelické (ČCE) a farní sbor ve Velké Lhotě měl najednou svou zvláštnost: v jedné obci dva kostely a dvě fary, v těsné blízkosti a půdorysně provázané.

Dnes je tento Evangelický toleranční areál státem chráněnou památkou; zvlášť jsou chráněny varhany z roku 1873. Areálem prochází naučná cesta a je zde stálá výstava Česká reformace v evropském kontextu, která byla oficiálně otevřena v květnu 2001, při 11. Konferenci evropských protestantských muzeí. Tato konference se v zastoupení České republiky konala v Telči a Velké Lhotě.

Naučná cesta se zde stýká s turistickou trasou "Cesta valdenské a české reformace", jejíž střední část v okolí Velké Lhoty je už opatřena značením a informačními tabulemi.