Trutnov - Janské Lázně

Trutnov - Janské Lázně

Trutnov najdeme na mapě v Krkonoš-ském podhůří. Starobylým měs-tem s drakem ve znaku protéká řeka Úpa. Tímto jménem se kdysi dávno říkalo i městu. V nadmořské výšce 404 m žije 34 000 obyvatel a historická část města je památkovou zónou.

Trutnov - Janské Lázně
Trutnov - Janské Lázně

Od 14. století byl Trutnov královským městem a věnným městem českých královen. Na královský dvůr přicházelo z Trutnova hlavně plátno; takovou proslulost mělo již tehdy zdejší plátenictví. Roku 1421 za husitských válek byl Trutnov dobyt husity. Za třicetileté války pak bylo město v roce 1642 dobyto a vypáleno Švédy. V roce 1647 se Švédové Trutnova zmocnili znovu a pobořili i zámek.

V období renesance vyrostly na historickém náměstí domy s podloubími. Najdeme zde i stavby z doby baroka a empíru. Náměstí zdobí Krakonošova kašna. Radnice, původně renesanční, byla přestavěna pseudogoticky. Na místě bývalého hradu stojí dnes muzeum v pozdně empírovém stylu.

Kostel Narození P. Marie z let 1755–1769, pozdně barokní stavba s klasicistními prvky, byl postaven na místě kostela ze 13. století. Uvnitř je cenné vybavení. Věž je vysoká 63 metry. Trutnov byl v 18. století svědkem velkého selského povstání, v roce 1866 se zde střetla rakouská a pruská vojska. Ani další pohromy se městu nevyhnuly: v roce 1861 je zachvátil požár a v roce 1897 ničivá povodeň.

Trutnov byl městem převážně německým: velkou slavností bylo otevření Národního (Českého) domu v roce 1900. Devatenácté a dvacáté století přineslo městu kulturní i průmyslový rozvoj. Stalo se důležitou železniční křižovatkou a střediskem textilního průmyslu. Pak přišel rok 1938, nacisté vypálili židovskou synagogu, bylo obsazeno pohraničí a Trutnov připadl Německu.

Po osvobození a odchodu německých obyvatel přicházeli do Trutnova noví lidé. Po roce 1948 začaly staré památky chátrat. Stavěla se spíš nová sídliště. Teprve po roce 1989 Trutnov začíná znovu žít.

Po druhé světové válce převzala Církev československá husitská (CČSH) po Německé luterské církvi novogotický kostel z roku 1900 s osmibokou, 43 metry vysokou věží. Českobratrská církev evangelická (ČCE) získala secesní faru. Nový sbor ČCE byl ustaven 1. srpna 1947.

Bohoslužby v kostele konaly obě církve, později však začal kostel chátrat a byl dokonce určen k demolici. V 80. letech minulého století byl přeměněn na vkusnou koncertní síň, která nese jméno Bohuslava Martinů a je zdobena plastikami sochaře Olbrama Zoubka. Někdy se zde konají bohoslužby trutnovského evangelického sboru, který má jinak svou bohoslužebnou místnost na faře.

Kazatelskou stanicí trutnovského sboru jsou Janské Lázně, známé krkonošské lázeňské a rekreační středisko pod Černou horou. Léčivé prameny zde byly objeveny již v 16. století. Jejich největší rozvoj nastal po 1. světové válce. V roce 1935 zde byl jako první v Evropě zřízen ústav pro děti postižené obrnou.

Po roce 1945 získala Českobratrská církev evangelická (ČCE) kostelík po německém augsburském sboru, postavený roku 1879 v novogotickém stylu, s polygonální věží. ČCE zakoupila v roce 1950 bývalou farní budovu v blízkosti kostelíka; ta se brzy stala oblíbeným rekreačním střediskem evangelíků. Byla známa pod jménem Sola fide. V pozdějších letech ustoupila tato oblíbená budova výstavbě moderního horského domu. Nová Sola fide byla slavnostně otevřena 26. května 1991 a patří k nejoblíbenějším rekreačním střediskům členů ČCE i jejich hostů.