Třebechovice pod Orebem - Běleč nad Orlicí

Na Hradecku byla silná husitská tradice. V roce 1419 se na vrchu Vinici sešli představitelé husitského hnutí, kteří přejmenovali 260 m vysoký kopec na Oreb a odtud se jim začalo říkat Orebité. Později, v 16. století za Trčků z Lípy, zde byl postaven dřevěný kostelík.

Po bitvě na Bílé hoře v roce 1620 získal panství rod Colloredů, za nichž probíhala rekatolizace obzvlášť těžce. V 19. století se město začalo vzpamatovávat z válečných útrap, požárů a útisku. Od roku 1849 jsou Třebechovice svobodným městem. Dvacáté století přineslo kulturní i technický rozvoj. Dnes jsou Třebechovice turisticky přitažlivým městem.

Na náměstí stojí barokní morový sloup, socha sv. Trojice a kašna z roku 1675. Najdeme zde i římskokatolický barokní kostel sv. Ondřeje. Starý kostelík na Orebu byl stržen a na jeho místě stojí od roku 1835 kostel Božího Těla.

Chloubou města je Třebechovické muzeum betlémů. K jeho největším pokladům patří národní kulturní památka, třebechovický Proboštův mechanický betlém, postavený na přelomu 19. a 20. století. Vyřezávané figurky jsou pohyblivé a celý betlém obsahuje 2000 dílů. Muzeum spravuje i sbírky a tisky, mezi nimi vzácný, ručně psaný a iluminovaný, Literátský graduál z roku 1559.Mezi významné rodáky patří Jan Theobald Held, lékař a rektor Karlovy univerzity, a Jan Blahoslav Čapek, evangelický literární vědec, filosof a spisovatel.

Po vyhlášení Tolerančního patentu se evangelíci v Třebechovicích a okolí přihlašovali k reformovanému vyznání a patřili zprvu ke sboru v Klášteře nad Dědinou. Samostatný sbor v Třebechovicích vznikl 5. května 1871.

Novorománský evangelický kostel, který je ozdobou třebechovického náměstí, postavil stavitel A. Nový z Rychnova nad Kněžnou v letech 1876–1880. Prostorný kostel má dvě galerie, v apsidě mezi dvěma vysokými okny je kazatelna a před ní stůl Páně, práce třebechovického řezbáře J. Podstaty. Také modlitební prostor je krásně zdobený. Fara s bytem pro kazatele má v přízemí rekonstruované prostory pro zimní modlitebnu a další místnosti potřebné pro činnost sboru. Kazatelskou stanicí třebechovického sboru je Běleč nad Orlicí.

Českobratrská církev evangelická (ČCE) zde má rekreační středisko, založené ve 20. letech minulého století při břehu Mlýnského rybníka hradeckým farářem Adolfem Novotným a jeho manželkou. Letní tábor Komenského byl vyhledávaným střediskem dětí a mládeže. Bydlelo se v chatkách, na rybníku se mohlo jezdit na lodičkách a okolní borové lesy byly cílem procházek i her. Děti zde trávily nejen příjemné letní pobyty, ale scházely se také k přednáškám, které rozvíjely jejich duchovní život.

V roce 1951 byl tábor tehdejší vládnoucí mocí zrušen a o jedenáct let později se z něj stal pionýrský tábor. Po listopadu 1989 byl areál vrácen ČCE. Proběhla zde řada stavebních úprav, byla postavena zděná budova, společná jídelna, chatky však zůstaly zachovány. Dnes je středisko pilně využíváno nejen dětmi a mladými lidmi, mezi nimiž jsou i zdravotně postižení, ale i jednotlivými rodinami. Pořádají se zde také různé kurzy a letní setkání seniorů.