Teplice

Teplice

Teplice jsou nejstarší lázně v Čechách; teplé léčivé prameny byly snad známy již za doby keltského osídlení. Leží 228 m n. m. v kotlině mezi -Českým středohořím a masivem Krušných hor a mají kolem 52 tisíc obyvatel. Největší rozvoj lázeňství nastal v 16. století. I saský kurfiřt je rád navštěvoval. Z této doby pochází původní renesanční zámek, později barokně a empírově upravovaný. K významným památkám patří i kostel Povýšení sv. kříže z roku 1700.

Teplice
Teplice

V roce 1793 větší část lázní vyhořela; v následujících létech dochází k významné přestavbě města v klasicistním a empirovém stylu s krásnými parky a kašnami. V 19. století se Teplice stávají „salónem Evropy“. Mezi vzácné hosty patřil např. J. W. Goethe, L. van Beethoven, František Palacký a Jan Neruda. Jejich věhlas se přenáší i do 20. století. Pak ovšem přišla doba Mnichova a 2. světové války, a jako jinde v pohraničí odešli po válce i němečtí obyvatelé Teplic. S nimi i členové Německé evangelické církve.

Teplice stály v 60. letech minulého století téměř na pokraji ekologické katastrofy. Intenzivní těžební činnost Severočeských uhelných dolů dosáhla až k samému městu. Nepříznivé rozptylové podmínky ohrožovaly obyvatele světově proslulého města stále častěji. První studentské demonstrace proti znečištění ovzduší a krajiny na podzim 1989 propukly právě zde v Teplicích. Až po sametové revoluci si Teplice konečně mohly znovu volně vydechnout.

Vraťme se však na chvíli zpět do minulosti. Jaký byl náboženský život českých evangelíků v tomto lázeňském městě?

Těžký úkol vybudovat na severu Čech jednotlivé kazatelské stanice připadl farnímu sboru v Krabčicích. Díky neúnavné práci tamějších i místních kazatelů vznikla v roce 1899 v předměstí Teplic, dnes jejich městské části, v Trnovanech, česká reformovaná kazatelská stanice. Po 1. světové válce zde přibylo mnoho nových členů a v roce 1926 byl v Teplicích-
-Trnovanech vytvořen farní sbor Českobratrské církve evangelické (ČCE). Jeho prvním farářem se stal Eugen Zelený. Sídlo sboru bylo v roce 1934 přeneseno do Teplic, kde byla zakoupena parcela vedle farní budovy a v roce 1938 zde začal vyrůstat kostel ve funkcionalistickém slohu podle návrhu architekta Miloslava Tejce.

Než však mohl být dokončen, začala 2. světová válka. Německá evangelická církev měla svůj sbor v Trnovanech a v jejich secesním kostele z roku 1905 se směli za války scházet i čeští evangelíci. Po skončení války mohli členové teplického sboru tento kostel užívat; dali však přednost dostavění „svého“ kostela. Ten byl slavnostně otevřen 1. ledna 1948. (Německý trnovanský kostel potkal smutný osud: stalo se z něj skladiště, pak vyhořel a v roce 1974 byl zbořen).

Teplický sbor ČCE využívá svůj kostel přes 60 let a vzpomíná s vděčností na všechny, kteří se v minulých těžkých letech o jeho výstavbu zasloužili a těší se z bohatého sborového života, jak jej umožňuje i sborové zázemí s pěknou zahradou.