Telecí

Telecí pravděpodobně založili kolonizátoři, pozvaní sem k ochraně královského města Poličky a tehdy důležité Trstenické (dříve se jí říkalo Královská) zemské stezky. Uprostřed lesů vznikla osada, která se v roce 1403 připomíná již jako farní.

Obyvatelé východních Čech se většinou hlásili k církvi podobojí nebo k Jednotě bratrské, která tehdy měla své sídlo v Litomyšli. Za třicetileté války i později, v období násilné rekatolizace, se v lesích Českomoravské vrchoviny ukrývalo mnoho evangelických rodin. Vznikaly zde zvláštní, ze čtyř stran uzavřené dvorce, které neměly okna navenek, což umožňovalo bezpečnost při shromážděních. V Telecím jsou dodnes památkově chráněné stavby lidové architektury – například dvorec č. 16.

Zvláštní příběh má katolický kostel sv. Maří Magdaleny. Gotický kostel ze 14. století patřil nejprve ještě nerozdělené církvi; po husitských válkách se v něm konaly bohoslužby církve podobojí a po bitvě na Bílé hoře byl rekatolizován. Kostel je obehnán zdí se střílnami a se zvonicí ze 16. století, součástí tehdejšího obranného systému.

V Telecím mají vzácný strom – zpívající lípu, zvanou Lukásova lípa. Její stáří se odhaduje na 700 let, je vysoká 25 metrů a v obvodu měří skoro 12 metrů. Vypráví se, že v době pronásledování v jejím kmenu pobýval český bratr, který si prozpěvoval žalmy. Znělo to, jako když sama lípa zpívá…

Po vyhlášení Tolerančního patentu evangelíci v Telecím a v okolí nemeškali s přihlášením se k helvetskému vyznání. Již v listopadu 1781 se přihlásilo 92 rodin. Když v roce 1782 přišlo povolení k založení sboru, měli již v Telecím vybráno místo pro stavbu modlitebny. Čteme o tom, že se jim zalíbila role, kde právě kvetl len. Druhého dne ženy len vytrhaly a v krátké době, na podzim 1873, stála již na tom místě kamenná modlitebna, která byla ohrazena zdí. Za modlitebnou byl založen hřbitov. Fara byla stavěna současně, teprve v roce 1931 k ní byl ještě přistaven sborový sál.

V pozdějších letech již modlitebna, která si stále zachovává svůj toleranční ráz, přestala dostačovat. Ze stavby nového kostela tehdy sešlo; na straně obrácené do údolí bylo přistavěno novorenesanční průčelí a široká čtyřboká věž. Přístavba byla ukončena v roce 1890. Díky osvícenému faráři Josefu Martínkovi pečoval farní sbor v Telecím také o chlapecký sirotčinec, otevřený v osmdesátých létech 19. století.

Během dalších let žil sbor v Telecím, od roku 1918 sbor Českobratrské církve evangelické (ČCE), v pokojné sborové práci. Druhá světová válka tento pokoj přerušila. Členové sboru se zapojili do odbojové činnosti i se svým tehdejším farářem Otokarem Kadlecem a jeho ženou.

Mnoho klidu nepřinesla ani doba komunistického režimu. Neformální schůzky farářů byly sledovány tajnou policií. V posledních letech prošla fara velkou rekonstrukcí. V roce 1995 získal telecký sbor novou kazatelskou stanici, bývalý sbor v Pusté Rybné. Bohoslužby se tam konají v kostelíku z 90. let minulého století.