Suchdol nad Odrou

Suchdol nad Odrou

Suchdol nad Odrou je městys, ležící v okrese Nový Jičín, poblíž Moravské brány a Chráněné krajiny (CHKO) Poodří a má kolem 2 500 obyvatel. Obcí protéká Kletenský potok, který se vlévá do Odry. I když Suchdol leží v nadmořské výšce 272 metrů, je zde poměrně drsné podnebí, protože kraj je otevřen k severu. Leží na kdysi významné jantarové stezce mezi Dunajem a Vislou, která vedla po levém břehu Odry. Slovanskou osadu ze 13. století zničil nájezd Tatarů. Ve 14. století sem začali přicházet kolonisté, převážně němečtí. Panství vlastnili pánové z Kravař, ale majitelé se rychle měnili. Největší utrpení zažili obyvatelé Suchdola a okolí během třicetileté války. Střídala se zde císařská vojska, Švédové a Dánové, v roce 1624 zahubil většinu obyvatel mor. V letech 1653–1828 ovládal panství rod Serenyiů. Za napoleonských válek přišly další pohromy. Vojáci se zde opět střídali, po nešťastné bitvě u Slavkova zavlekli do kraje tyfus.

Suchdol nad Odrou
Suchdol nad Odrou

Pro tajné evangelíky znamenala pobělohorská doba náboženské pronásledování. Členové Jednoty bratrské v okolí Suchdola se díky přesvědčení Kristiána Davida ze Ženklávy rozhodli opustit své domovy a najít lepší místo k životu. Toho se jim dostalo na panství hraběte Mikuláše Zinzendorfa v Horní Lužici, který byl přesvědčený luterán a který se uprchlíků ujal. Na jeho panství vyrostlo město Ochranov (Herrnhut), kde 13. srpna 1727 vznikla obnovená Jednota bratrská. Díky své misijní činnosti začali brzy být její členové známi i ve světě jako Moravští bratři. Po vyhlášení Tolerančního patentu se tajní evangelíci, kteří se ze Suchdola neodstěhovali, přihlásili ke svému vyznání. Roku 1782 zde byl ustaven sbor a brzy zbudována i modlitebna.

V pozdějších letech se poměry v kraji pomalu klidnily. Suchdol se stal důležitou železniční stanicí, byla vytvořena obecní samospráva. Po vzniku Československa zde byly silné tendence založit vlastní „Sudetenland“. Ve dvacátých letech 20. století sem přišly železničářské rodiny a několik rodin ze Zelowa. Po vzniku Protektorátu Čech a Moravy se také Suchdol stal součástí Velkoněmecké říše. Nádražím projížděly vlaky s vězni do koncentračních táborů a tudy se také po válce někteří vraceli. Jejich utrpení připomíná pamětní deska na suchdolském nádraží.

Po roce 1945 začali do kraje přicházet noví obyvatelé, zejména z Valašska. Němci museli republiku opustit. Farní sbor Českobratrské církve evangelické (ČCE) byl potvrzen 20. prosince 1946. Začátky byly těžké. Ani pozdější doba, spojená s kolektivizací vesnic, nepřinesla klid k práci. Suchdolští evangelíci se scházeli na faře ve sborové místnosti. Velký kostel, který dříve patřil německé luterské církvi, byl sboru jen propůjčen.V Suchdole jsou dva kostely. Luterský byl postaven v padesátých letech 19. století významným rakouským architektem Ludwigem Försterem v novoklasicistním stylu. Teprve nedávno byl převeden do majetku sboru. Dnešní katolický kostel sv. Kateřiny z 16. století byl původně evangelický. Je na něm dokonce pamětní deska, že zde kázal J. A. Komenský v letech 1618–21. Oba kostely se řadí mezi kulturní památky, stejně jako dnešní katolická fara z roku 1739, která ovšem chátrá. K památkám patří i výpravní budova železniční stanice. V obci jsou dvě muzea – Muzeum obce Suchdol nad Odrou a Muzeum Moravských bratří, pečlivě spravované, v němž jsou zachyceny osudy Jednoty bratrské a jejich členů.

V roce 2008 slavili suchdolští evangelíci 150. výročí postavení kostela. Díky spojeným silám z domova i z ciziny je dnes jejich kostel důstojným místem, připomínajícím, že „čas kostelů ještě nevypršel“.