Sněžné

Původní kostel sv. Kateřiny z roku 1625 zanikl za třicetileté války. V polovině 18. století byl ve Sněžném postaven kostel sv. Kříže. Rozvoj obce nastal v 19. a 20. století. Překrásná krajina lákala do Sněžného a jeho okolí výtvarníky i básníky. Doma se zde cítil František Halas, Ludvík Kundera, Miloslav Bureš. V roce 1925 byl na náměstí ve Sněžném postaven památník české reformace s reliéfy T. G. Masaryka, M. Jana Husa, Jana Žižky a J. A. Komenského od sochaře Julia Pelikána.

Sněžné a okolí bývalo vždy evangelické. Protireformace zde probíhala stejně urputně jako na celé Vysočině. Po vydání Tolerančního patentu se hlásily k reformovanému vyznání celé rodiny, dokonce i celé obce. V roce 1784 byl ustaven sbor, první kazatel přišel z Uher. S výstavbou modlitebny a fary bylo započato až v roce 1788. Modlitebna byla malá a skromná. V polovině 19. století již nestačila, a proto došlo ke stavebním změnám. Modlitebna byla zvýšena a prodloužena a byla přistavěna věž. Na protilehlé straně vznikla malá apsida, původně rovná okna dostala v horní části půlkruhový tvar. Varhany jsou v kostele od roku 1937. Původní fara vydržela 110 let. V roce 1898 ji nahradila nová budova, která je využívána dodnes.

Válečná léta byla těžká i ve Sněžném, členové sboru pomáhali partyzánům. Za totalitního režimu nastala kromě jiných starostí obtížná léta zemědělské kolektivizace.

Období po roce 1989 přineslo všem úlevu. Ve Sněžném došlo v roce 1994 k posledním úpravám interiéru kostela podle návrhu ostravského výtvarníka Daniela Balabána. Evangelický kostel ve Sněžném byl a je působivou dominantou obce i okolí.