Přerov

V 1. půli 12. století založil město olomoucký biskup Jindřich Zdík a od roku 1256 se zásluhou Přemysla Otakara II. stalo městem královským. Na místě hradiště byl postaven gotický hrad, který byl později přestavěn v renesančním stylu. Dnes zde sídlí Muzeum Jana Amose Komenského. Horní město bylo založeno ve 2. polovině 15. století. Nejstarší stavbou je hlavní farní kostel sv. Jiří, připomínaný již v roce 1131. Na Horním náměstí najdeme řadu zachovalých pozdně gotických a renesančních domů. Dlouhá léta byl Přerov v držení rodu Pernštejnů a Žerotínů. V tomto období se město slibně rozvíjelo. Od konce 15. století zde sídlili členové Jednoty bratrské. Konaly se tu církevní synody a velký význam měla bratrská škola, v níž studoval a později v letech 1614–1618 vyučoval Komenský. V Přerově se 20. února 1523 narodil Jan Blahoslav, jeden z předních představitelů Jednoty bratrské. Jeho pomník ve městě vytvořil sochař František Bílek.

V Přerově byla i silná židovská obec. Synagoga dnes patří pravoslavné církvi. Utrpení v době třicetileté války se nevyhnulo ani Přerovu. Novodobou historii města výrazně poznamenalo vybudování železnice z Vídně a z Prahy a rozvoj průmyslu.

Dnes je Přerov moderním městem s pěknými parky (Michalov), za návštěvu stojí novorenesanční Městský dům, zajímavá je Státní přírodní rezervace Žebračka. V nedalekém Předmostí najdeme památku na naše předky, kteří zde žili před 25 000 lety. Naučná stezka vede až k Památníku lovců mamutů s archeologickými nálezy. Od roku 1992 je Přerov městskou památkovou zónou. V roce 1997 byl těžce postižen povodní.

Ačkoliv se Přerov vyznačoval tak významnou bratrskou minulostí, po vydání Tolerančního patentu se ve městě nepřihlásil jediný evangelík. Teprve v 80. letech 19. století byl vybudován malý kostelík pro německé drážní zaměstnance augsburského vyznání, kam chodili i čeští evangelíci. Kázání byla ovšem v němčině, a tak vznikaly jazykové problémy. První české reformované bohoslužby se konaly v roce 1887. Čeští evangelíci se zde scházeli až do roku 1899, později, zvláště když v Přerově vznikla kazatelská stanice, museli přemýšlet, co dál. (Samostatný farní sbor vznikl 10. ledna 1922.) Přechodné shromažďovací místo v bývalé zámečnické dílně naprosto nevyhovovalo. Bylo proto rozhodnuto o stavbě kostela. Stavební místo získali v centru města. Devátého května 1907 byl slavnostně položen základní kámen kostela podle návrhu známého berlínského architekta Otto Kuhlmanna. Kostel byl vybudován v modernistickém duchu s historizujícími prvky, s boční čtyřbokou věží. Byl pojat jako sborový dům, nejen jako samostatný modlitební prostor. Sborový dům byl postaven dodatečně ve 30. letech minulého století.

Slavnostní posvěcení kostela 25. března 1908 bylo velkou událostí. Přerovští evangelíci dostali do užívání kostel, kterým, jak čteme v jednom z textů v pamětním sborníku „měla být zřetelně naznačena kontinuita dneška s bratrskou minulostí města.“ Dále se píše, že
„prostota a redukce historické inspirace přinesly přerovské stavbě vysoké ocenění jako prvního příkladu moderní sakrální architektury u nás“.

Kostel byl vážně poškozen při katastrofální povodni v roce 1997. Během odstraňování jejích následků došlo i k novým úpravám interiéru podle návrhu architekta Josefa Bartáka. Poslední říjnový den roku 1999 byl přerovský kostel znovu slavnostně otevřen.