PRAHA 5 – SMÍCHOV

PRAHA 5 – SMÍCHOV

Počátky smíchovského sboru spadají do začátku 20. století. V prvních letech se smíchovští evangelíci scházeli ve škole na Zatlance, kde měly děti hodiny náboženství, často i s rodiči. V této nové škole byla vedle římskokatolické kaple vybudována v roce 1916 také kaple evangelická, která se stala sídlem nejprve kazatelské stanice klimentského sboru a později farního sboru Českobratrské církve evangelické (ČCE) na Smíchově, který vznikl v roce 1924.

PRAHA 5 – SMÍCHOV
PRAHA 5 – SMÍCHOV

Členů sboru přibývalo a brzy vyvstala myšlenka na vybudování kostela. Sbor získal od města pozemek pod parkem Santoškou a 5. října 1930 byl položen základní kámen sborového domu Jana Amose Komenského. Architektonický návrh vypracoval Filip Křížek se synem a stavbu provedl stavitel Josef Svaták. Rozsáhlá budova s velkým modlitebním sálem a prostornou galerií navazující vědomě na styl toleranční modlitebny byla otevřena slavnostními bohoslužbami 28. září 1931. S hlavní budovou souvisejí prostory fary, nechybí ani věž.

Kronika sboru připomíná kromě radostných událostí také těžkou dobu druhé světové války, kdy mnoho členů sboru bylo vězněno v koncentračních táborech. Celkem 37 se jich nevrátilo. Členy smíchovského sboru byli také manželé Horákovi. Dr. Milada Horáková přežila útrapy koncentračního tábora, ale neunikla tragickému osudu za komunistického režimu. Byla uvězněna a na základě vykonstruovaného procesu byla odsouzena k trestu smrti. Přes protesty civilizovaného světa byla popravena 27. června 1950.

V říjnu 2010 byla dr. Miladě Horákové před kostelem ČCE odhalena socha autora Olbrama Zoubka, který své dílo vytvořil bez nároku na honorář.