Potštejn

Hrad Potštejn, dnes zpustlý, je dějištěm Jiráskovy povídky „Poklad“.

V roce 1731 byl Potštejn městečkem, jak je doloženo náhodným nálezem pečetidla s jeho znakem a erbem. Původně gotický kostel svatého Vavřince byl přestavěn v empirovém slohu v letech 1815 až 1821. Uvnitř kostela zaujme oltářní obraz sv. Vavřince od Antonína Machka z roku 1819. Před kostelem si určitě všimneme sochy sv. Floriana a pěkné kašny. Blízko kostela byl v polovině 18. století postaven barokní zámek, který byl současnými majiteli citlivě zrekonstruován.

V okolí Potštejna se v minulosti skrývali členové pronásledované Jednoty bratrské. Svědčí o tom i název hlubokého údolí, „Modlivý důl“, kde se scházeli čeští bratři k tajným bohoslužbám.

„Bratrská čtvrť“ se nazývá část Potštejna, kde stojí bratrská modlitebna a fara. Potštejn byl totiž prvním sborem v Čechách, kde působila tzv. Obnovená jednota bratrská. První vlna nekatolických exulantů odcházela z Čech po roce 1620. Později, v 18. století, našli příslušníci Jednoty bratrské útočiště v Herrnhutu (Ochranově) na panství hraběte Zinzendorfa. Tak vznikla Obnovená jednota bratrská, jež byla později ve světě známá pod jménem „Moravští bratři“. Přes mnohé potíže (tato Obnovená jednota bratrská nebyla v Čechách uznána ihned po vydání protestantského patentu v roce 1861) byly i v Čechách zakládány sbory a jako první z nich byl vybrán Potštejn. Stalo se tak 16. října 1870. První bratrská modlitebna byla po více než 200 letech posvěcena v Potštejně 6. srpna 1871. Ta dnešní pochází z roku 1899.

Členové tzv. Ochranovského seniorátu jsou součástí Českobratrské církve evangelické (ČCE), ale zůstávají začleněni do Světové Jednoty bratrské. Dnes stojí vedle bratrského kostela také zmodernizovaná fara se zimní modlitebnou a s možností pěkného ubytování, zejména v letních měsících.