Polička

Polička

Město Polička (554 m n. m. přes 9000 obyvatel) bývá nazýváno vstupní branou do Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Žďárské vrchy. Poličku založil Pře-mysl Otakar II. v roce 1265 na tehdy významné Trstenické stezce. Od roku 1305 bylo věnným městem českých královen. Kostel sv. Jakuba byl založen koncem 12. století v raně gotickém slohu; utrpěl však mnoha požáry, jež Poličku v průběhu staletí postihly. Po ničivém požáru v roce 1835 musel být stržen; podle návrhu Františka Schmoranze byl v šedesátých letech 19. století znovu postaven v novogotickém stylu. Oltářní sochu sv. Jakuba vytvořil sochař Václav Levý. Kolem celého města se do dnešní doby zachovalo středověké opevnění. Z doby renesance pochází kostel sv. Michala a hranolová zvonice na hřbitově.

Polička
Polička

V dalších stoletích město pustošily války a požáry. V 18. století, v době baroka, se město dočkalo nového rozkvětu. Vzácná je barokní radnice s gotickou věží z 15. století. Na náměstí stojí mariánský sloup z 1. poloviny 18. století. V 19. a 20. století se začíná rozvíjet spolkový život. V malé světničce na věži kostela sv. Jakuba se 8. prosince 1890 narodil slavný poličský rodák – hudební skladatel Bohuslav Martinů, který je pohřben na zdejším hřbitově. Nové podněty k rozvoji Poličky přinesl rok 1989. Historické jádro města je městskou památkovou zónou.

V okolí Poličky se scházelo mnoho tajných evangelíků. V samotném městě se po vyhlášení Tolerančního patentu přihlásil jediný člověk. Evangelíků začalo přibývat s rozvojem města. V roce 1890 zde vznikl filiální sbor, připojený k reformovanému sboru v Telecím, později pak, v roce 1915, ke sboru v Borové, snadněji dostupnému nově vybudovanou železnicí. Ve 30. letech 20. století přicházelo mnoho nových členů a domek s modlitebnou, zakoupený v roce 1899, již nestačil.Sbor sice vlastnil již dlouho stavební pozemek, ale stavba kostela začala až v roce 1936. Podle návrhu pražského architekta Bohumíra Kozáka postavil poličský stavitel Josef Mach prostornou, čistou funkcionalistickou stavbu s výraznou čtvercovou věží, na níž je umístěn kalich. Ke vstupním dveřím do kostela vede široké schodiště. Uvnitř najdeme vedle bohoslužebného sálu místnosti pro zasedání staršovstva i pro činnost dětí a mládeže.

6. července 1937, v den památky mistra Jana Husa, byl kostel při slavnostních bohoslužbách předán tehdejším synodním seniorem Josefem Součkem svému účelu. Válečná léta byla pro poličský sbor těžkou zkouškou. Po skončení války začali do Poličky přicházet noví obyvatelé. Bylo mezi nimi i mnoho evangelíků. V roce 1946 byl v Poličce ustanoven samostatný farní sbor Českobratrské církve evangelické (ČCE). V dalších letech byla ke kostelu přistavena fara. I přes pozdější nepřízeň režimu sbor žil a jeho členové se starali nejen o duchovní růst, ale pečovali také o svůj kostel, který je příkladem stavby sloužící rozmanité činnosti živého sboru.