Pečky

Pečky

Nejmladší město kolínského okresu (obec byla povýšena na město v roce 1925) nemá ani královskou, ani šlechtickou minulost. Připomíná se v roce 1225 jako nepatrná zemědělská osada. Pro výhodnou polohu v úrodné Nymburské kotlině nedaleko Poděbrad se obyvatelé Peček odedávna věnovali zemědělství; pěstovali zejména obilí a cukrovou řepu. Teprve mnohem později, v polovině 19. století, přinesla do vsi nový rozvoj železnice – to když byla postavena trať Praha – Kolín – Česká Třebová. Obec se rychle rozvíjela. Na přelomu 19. a 20. století byla postavena nová škola a radnice, zavedlo se zpracování řepy cukrovky a byla zahájena výroba zemědělských strojů. Dnes mají Pečky, které leží v nadmořské výšce 200 m n.m. kolem 4 300 obyvatel.

Pečky
Pečky

Rok 1989 přinesl městu nové impulzy a Pečky jsou dnes pěkným městečkem, které se vedle nové výstavby může pochlubit dvěma zajímavými historickými památkami: je to katolický novorománský kostel sv. Václava z roku 1913 s trámovou konstrukcí stropu a se zajímavou secesní výzdobou; tou druhou je evangelický kostel M. Jana Husa.

Než navštívíme tuto ojedinělou stavbu evropského významu, musíme se zmínit o historii zdejšího farního sboru Českobratrské církve evangelické (ČCE), která je úzce spjata s historií evangelického sboru v nedaleké Velimi. Již v roce 1783 se přihlásili tajní evangelíci z Velimi a okolí k reformovanému vyznání a v roce 1784 stála první toleranční modlitebna. V roce 1854 ji nahradil monumentální trojlodní novorenesanční kostel s věží. Později byla postavena i fara. V Pečkách byla v roce 1907 založena kazatelská stanice velimského sboru a díky myšlence velimského faráře Jaroslava Řepy se začalo uvažovat o stavbě nového kostela i v Pečkách. Chrám měl nést jméno mistra Jana Husa a s jeho stavbou bylo skutečně započato 16. května 1914. Smělé plány, aby byl kostel dostavěn v roce 1915, v roce 500. výročí upálení Mistra Jana Husa, přerušila 1. světová válka. Přesto byly v kostele konány první bohoslužby již 2. února 1916. Slavnostní otevření chrámu 16. května 1918 bylo nejen velkou celocírkevní událostí, ale bylo stejně významné i pro širokou veřejnost.

A bylo věru proč oslavovat: architekt Oldřich Liska a jeho spolupracovnici vytvořili dílo, které v sakrální architektuře v českých zemích - a snad ani v Evropě - nemá obdoby.

Celý komplex je jedinečným dokladem raného kubismu. Chrám je spojen čtyřbokou věží s kalichem na vrcholu s farou a sborovými místnostmi. Také interiér bohoslužebného prostoru i přilehlé Jeronýmovy síně, pojmenované na paměť mistra Jeronýma Pražského, je dokonale promyšlen a podřízen kubistickému stylu. Stůl Páně, lavice, varhany, vitrážová okna a překrásné lustry – to vše je v souladu s vizí autora a s dokonalým řemeslným provedením.

Za povšimnutí stojí i cenný sádrový model sochy M. Jana Husa od Stanislava Suchardy z roku 1912. Sochu najdeme na pěkně upraveném místě před kostelem.

Evangelický kostel v Pečkách patří k architektonickým pokladům, o nichž se dosud moc neví. Nezapomeňte jej navštívit.