Ostrava

Ostrava

Město Ostrava je hlavním a statutárním městem Moravskoslezského kraje. Leží v Ostravské pánvi jižně od Opavské pahorkatiny v nadmořské výšce 208–334 metrů. V celé obrovské průmyslové aglomeraci žije asi 312 000 obyvatel. Je to specifická oblast svou rozlohou, vysokou koncentrací průmyslu a ostatně celou svou historií.

Ostrava
Ostrava

Kdysi zde vyrostla malá osada na jantarové stezce nad řekou Ostrá (Ostravice); odtud nese město i svůj název. Léta náleželo k hukvaldskému panství olomouckých biskupů. Později se rostoucí obec rozkládala i na soutoku Opavy s Odrou a byla rozdělena na Moravskou a Slezskou Ostravu. Město se ve středověku příznivě rozvíjelo, úpadek nastal v období třicetileté války.

V roce 1763 objevil klimkovický mlynář Jan Augustin v údolí Burňa ve Slezské Ostravě kamenné uhlí. Těžit se však začalo až v osmdesátých letech 18. století. Objevují se zde jména Wilczkové (majitelé slezsko-ostravského panství), Rothschildové a habsburští těšínští arcivévodové. V roce 1828 založil olomoucký arcibiskup Rudolf Jan ve Vítkovicích hutě. Následoval prudký průmyslový rozvoj města, k Ostravě se připojovaly okolní vesnice, objevovaly se haldy. V roce 1924 vznikla Velká Ostrava. Významnou dominantou města je Nová radnice z roku 1930 s věží vysokou 85 metrů, dílo architekta Karla Kotase. Z historických památek si připomeňme římskokatolický kostel sv. Václava, který je považován za nejstarší dochovanou stavební památku v Ostravě. Katedrála Božského Spasitele z roku 1889 je druhý největší kostel na Moravě. Navštívit můžeme také Slezskoostravský hrad. Za druhé světové války byly některé části Ostravy v polském nebo německém záboru.

Dnes najdeme na území Ostravy rekultivovaná území a pěkné parky. Město však trápí znečištěné ovzduší. Chráněná přírodní území jsou Polanský les a Polanská niva. V Ostravě jsou čtyři stálá divadla, Janáčkova konzervatoř a Janáčkova filharmonie a také Ostravská univerzita.

Českobratrská církev evangelická (ČCE) má v Ostravě jeden sbor. Po Německé evangelické církvi získali evangelíci monumentální Kristův kostel z režného zdiva a asymetricky postavenou věží, který sdílejí společně se Slezskou evangelickou církví. Kostel byl postaven na začátku 20. století a je ojedinělým dílem architektů Ludwiga Faigla a Karla Trolla z Vídně. Farní sbor ČCE v Ostravě byl ustaven v roce 1919. O několik let později byl v blízkosti německého Kristova kostela vybudován sborový dům s velikým Třanovského sálem a příslušnými pomocnými místnostmi, s bytem pro kazatele i s několika nájemními byty; stavba je dílem stavitele Emila Ženatého. Druhý sbor ČCE byl v Ostravě–Vítkovicích. V roce 1999 byly oba sbory sloučeny v jeden.