Orlová

Orlová

Slezská církev evangelická augsburského vyznání (SCEAV)

Počátky orlovských evangelíků lze datovat již do období reformace, kdy se učení Martina Luthera začalo šířit i ve Slezsku. Zprvu se orlovští evangelíci scházeli v kostele zabaveném řádu Benediktinů. Situace se změnila v době protireformace. Kostel byl orlovským evangelíkům zabaven a ti byli nuceni se tajně scházet v lese Holotovec v Lazích. K uvolnění dochází v roce 1707, kdy byl postaven jeden z „kostelů milosti” v Cieszynie. Ke konečné svobodě vyznání pak dochází v roce 1781, kdy byl vydán Toleranční patent a následně po něm, v roce 1861, Protestantský patent.

Orlová
Orlová

Orlovští evangelíci se rozhodli postavit si svůj kostel. Základní kámen byl položen 24. června 1861 a po dokončení stavby se konalo slavnostní posvěcení 15. října 1862.

Období 1861 až 1886 je ve znamení vnitřního sjednocení sboru a jeho rozšiřování. Byl otevřen hřbitov, zakoupeny zvony a svou činnost začala vícetřídní evangelická škola, rostl počet věřících.

Další období bylo poznamenáno první světovou válkou. Řady členů sboru byly chudší… Smutnou událostí pro sbor bylo zabavení zvonů roku 1916. Ty byly nahrazeny novými před koncem války. Roku 1921 byly zakoupeny nové varhany, kostel byl elektrifikován a v roce 1929 byl postaven nový oltář. Následkem zintenzivnění hornické činnosti musel být v roce 1930 uzavřen evangelický hřbitov. Byl postaven sborový dům, který byl otevřen 25. 10. 1932.

Druhá světová válka znamenala pro mnohé evangelické faráře pronásledování a zatýkání. Po ní dochází k opětovnému ustálení života sboru. V roce 1950 byl kostel opraven, protože opět nesl důsledky hornické činnosti. Projevy škod způsobené důlní činnosti narůstaly, tvář Orlové se začala měnit a část členů sboru se musela odstěhovat. Bylo to období těžkých ztrát.

V šedesátých letech dochází k oživení sborového života. Na vyučování náboženství a konfirmace se hlásí stále více dětí. Rok 1970 je ve znamení dalších oprav kostela. Pro nedostatek finančních prostředků se sbor zadlužil. Negativní projevy dolování byly na objektu stále zjevnější, proto bylo nutné přistoupit ke generální opravě. Práce byly započaty v květnu 1980 a k posvěcení kostela došlo 26. června 1983.

Začátkem osmdesátých let bylo rozhodnuto o stavbě nové farní budovy, která začala sloužit svému účelu v roce 1987. Demolice se dočkal také sborový dům a posléze byla postavena hospodářská budova.

Po roce 1989 se ve sboru rozvíjí především práce s dětmi a mládeží. V devadesátých letech je na území sboru založeno Křesťanské sdružení Benjamin, jsou pořádány tábory, víkendové a prázdninové pobyty a další aktivity.

Na budově kostela se stále víc projevují důsledky hornické činnosti a na základě rozhodnutí stavebního úřadu je v roce 2004 sbor z bezpečnostních důvodů donucen upustit od užívání kostela, probíhají jednání a je dokonce zvažována i případná demolice stavby. Nakonec o rok později dochází k další generální opravě kostela.

Dnes je sbor živou součástí církve. Konají se zde pravidelné bohoslužby a jiná shromáždění, která ve velké míře přitahují současnou generaci dětí a mládeže. Kostel se stal kulturním místem ve městě Orlová.

Evangelický kostel v Orlové je jednolodní stavbou z roku 1862, realizovanou stavitelem Josefem Grosem z Těšína ve stylu doznívajícího romantického klasicismu a představuje velmi zajímavý příklad sakrální architektury období po polovině 19. století, výrazně se uplatňující v urbanismu města Orlové a také v památkovém fondu severomoravského regionu. Jde o zděnou omítnutou jednolodní stavbu s částečně představěnou věží a polygonálně uzavřeným presbyteriem v němž je situován oltář, vybudovaný v pozdním novorenesančním slohu, řezbářem Nitrou z Horních Bludovic. V centru oltáře je obraz Vítězného Krista. Po stranách oltáře jsou instalovány dvě dřevěné sochy. Nalevo apoštol Petr a napravo apoštol Pavel. Oltář je zdoben několika figurálními reliéfy andílků. Pod vrcholovým křížem je zasazena kruhová barevná vitráž se symbolickým motivem holubice. V prostoru před oltářem stojí křtitelnice ciboriového typu z konce 19. století. Do levé stěny presbytáře je zasazena kazatelna s baldachýnem. Na kůru jsou umístěny varhany a ve věži kostela jsou zavěšeny tři kostelní zvony z roku 1918 vyrobené firmou Wenle z Bockeren u Lipska.

Kostel prošel generální opravou v roce 2005 a konají se zde pravidelné bohoslužby.