Nymburk - Hořátev

V místech pravěkého osídlení, kde zemská stezka přecházela přes Labe, stávala původně slovanská osada. Kolem roku 1257 zde Přemysl Otakar II. založil jedno ze svých královských měst a opevnil je dvojitými hradbami. K nejvzácnějším památkám patří gotický chrám sv. Jiljí, jehož jediná věž stojí mimo osu chrámu. Renesanční radnice pochází z roku 1526, bývalá vodárna, zvaná „Turecká věž“ z roku 1597. Historická část města včetně hradeb, které se celé nezachovaly, ale byly na počátku 20. století zčásti rekonstruovány, je městskou památkovou rezervací.

Husitské války se města nedotkly; nymburští přijali za své 4 pražské artikuly a až do roku 1620 zůstalo město evangelické. Po Bílé hoře měl Nymburk podobný osud jako tolik českých a moravských evangelických měst. Nastoupila protireformace. Třicetiletá válka, požáry a epidemie město téměř zničily.

Zlom v dalších osudech města přineslo zavedení železnice v roce 1870. Od té doby se Nymburk začal čile rozvíjet a dnes je z něj příjemné město, hrdé nejen na svou minulost, ale i na své slavné rodáky – hudebního skladatele B. M. Černohorského a proslulého spisovatele Bohumila Hrabala, který prožil své dětství a mládí ve zdejším pivovaru.

Po vyhlášení Tolerančního patentu v roce 1781 se v Nymburce přihlásily k evangelické víře pouhé dvě rodiny. Na venkově se situace vyvíjela příznivěji; díky rozvoji města však začali evangelíci přicházet také do Nymburka. Farní sbor byl ustaven 8. 11. 1897. Myšlenky na vybudování vlastního kostela na sebe nedaly dlouho čekat. Již 15. května 1898 byl ve Smetanově ulici položen základní kámen a za necelý rok byl postaven novorenesanční kostel s 35 m vysokou věží podle návrhu brněnského architekta G. Albera. Stavbou byl pověřen pražský stavitel J. Blecha. Souběžně s výstavbou kostela byla vybudována fara a celé okolí bylo parkově upraveno.

Slavnostní posvěcení kostela se konalo 30. listopadu 1898. Dnes je kostel pečlivě udržován; v bohoslužebném prostoru nás zaujme novorenesanční kazatelna; varhany jsou původní, upravované v 50. letech. Celý areál – kostel, fara i později přistavěná sborová místnost je obklopen parkem.

Kdysi samostatný farní sbor v Hořátvi je kazatelskou stanicí sboru v Nymburce teprve od roku 2000. O obci je první písemná zmínka v roce 1384. Hořátev dříve patřila pánům z Kunštátu a z Poděbrad, kteří byli věrnými vyznavači církve podobojí. Není divu, že se zde přes všechny rekatolizační snahy jezuitů udrželi tajní evangelíci a brzy po vyhlášení Tolerančního patentu zde již v roce 1783 vznikl reformovaný sbor. První bohoslužby se konaly, jak bylo zvykem i jinde, ve stodole. Netrvalo však dlouho a hořátevští si postavili modlitebnu podle tehdy platných tolerančních předpisů. Byla posvěcena 30. září 1792 a je pro evangelíky obzvláště cenná, protože se kromě malých úprav zachovala v původní podobě až do dnešní doby. Také interiér odpovídá duchu toleranční modlitebny a je dojímavý svou prostotou a důstojností. U modlitebny byla před 200 lety zasazena lípa, která je dnes památkově chráněná. V zimě se bohoslužby konají v pěkné secesní budově fary.

V nedalekých lázních Poděbradech má Českobratrská církev evangelická (ČCE) také svůj farní sbor, který byl sice ustaven až v roce 1895, ale má bohatou historii, zasahující až do husitských dob. Boček z Kunštátu, jemuž Poděbrady v té době patřily, byl věrným zastáncem mistra Jana Husa a jeho pečeť bychom našli na protestním listu zemských pánů, zaslaném na koncil v Kostnici po Husově upálení.

V 15. století byly Poděbrady povýšeny na město. Dnes zde najdete mnoho zajímavých historických památek i odpočinek v klidné lázeňské části. Možná vás zaujme evangelická modlitebna, která během let prošla řadou zajímavých stavebních úprav. Členové sboru jsou pohostinní a zvyklí na návštěvy lázeňských hostů.