Neratovice – Libiš

Na sever od Prahy, v místech, kde po staletí býval tzv. Štěpánův přívoz přes Labe, vznikla na důležité obchodní stezce z Prahy do Mělníka a dále do Žitavy malá zemědělská obec, jež se připomíná již v roce 1323. Z konce 14. století pochází gotický jednolodní kostel sv. Jakuba většího, v němž jsou zachovány cenné fresky ze 14. a 15. století. Historický přívoz nahradil v roce 1912 most přes Labe.

Největší rozvoj Libiše nastal v období první republiky. Na konci 2. světové války byla část obce zničena náletem spojeneckých letadel. Významným libišským rodákem je historik V. V. Štech.

Jako v řadě jiných polabských obcí, také v Libiši se udrželi tajní evangelíci po celou dobu protireformace. Po vyhlášení Tolerančního patentu císařem Josefem II. v roce 1781 si zvolili nejprve augsburské vyznání, později se však připojili k vyznání reformovanému; augsburské vyznání se jim zdálo hodně podobné náboženství římskému. Zažili proto mnoho ústrků od vrchnosti. První bohoslužby nově vzniklého sboru se konaly ve stodole 20. července 1783. Tehdy poprvé v Libiši kázal maďarský kazatel Jan Végh, jeden z nejvýznamnějších tolerančních kazatelů. Když vrchnost stále nechtěla povolit v Libiši stavbu modlitebny, vymohl si Jan Végh osobní slyšení u císaře Josefa II; ten povolení ke stavbě udělil. Modlitebna ve stylu selského baroka byl posvěcen 30. listopadu 1792. Je to ve své jednoduchosti velmi působivá stavba, která přežila pokušení pozdějších členů sboru přistavit věž či kostel přestavět nebo jej dokonce zbořit. Tak zůstala modlitebna zachována i s vzácným původním interiérem, včetně vyřezávaných lavic i barevnou výmalbou. Jen nové varhany pocházejí z roku 1958.

Členem libišského sboru byl Jan Palach. Malá pamětní deska na jedné z lavic připomíná místo, kde seděl několik dní před svou smrtí. Pohřební pobožnost tehdy vykonal libišský farář ThDr. Jakub Trojan.

Farní budova, vybudovaná v roce 1888, byla v 50. letech 20. století přestavěna. Nově vybudovaný sborový sál i další prostory dnes slouží sborové práci.