Mladá Boleslav

Nad meandrem Jizery bylo v první polovině 10. století založeno knížetem Boleslavem I. hradiště, z něhož v polovině 13. století vyrostl královský hrad. Později hrad získali pánové z Michalovic. Z podhradí vzniklo v roce 1334 poddanské město, které se později připojilo k husitům. V roce 1528 přibylo k původnímu Starému městu ještě tzv. Nové město. V 16. století zde hrála významnou roli Jednota bratrská, podporovaná rodem Krajířů z Krajku. Bylo zde sídlo biskupů, školy a tiskárna. Město se stalo střediskem vzdělanosti. Rudolf II. povýšil Mladou Boleslav na město královské. Zdárný rozvoj města přerušila tak jako jinde třicetiletá válka, požáry dovršily dílo zkázy.

19. století přineslo do města hospodářské oživení. Velkou zásluhu o to měli Václavové Laurin a Klement, kteří v roce 1895 zahájili výrobu jízdních kol. Když zde v roce 1905 vyrobili první automobil, byl položen základ k rozvoji boleslavské automobilky. Auta Škoda nás proslavila ve světě. Od roku 1991 je firma součástí koncernu Volkswagen.

Všimněme si několika významných památek: boleslavský hrad byl postupně přestavován, během třicetileté války zničen a za Josefa II. začal sloužit jako kasárna (až do roku 1938). Dnes je zde muzeum a sídlo archivu. Pozdně gotický městský palác Templ z konce 15. století je vynikající ukázkou vladislavsko–jagellonské gotiky a slouží jako výstavní síň. Cenná je renesanční radnice se sgrafity a dvěma věžemi, dílo italského stavitele M. Borgorelliho. Ten je také autorem budovy sboru Jednoty bratrské z let 1544–1554, renesanční trojlodní stavby s cennými freskami. Výstavná budova jen podtrhuje význam Jednoty bratrské ve své době. Je to nejstarší renesanční pseudobazilika mimo Italii. Již v roce 1623 byl ovšem kostel rekatolizován, později sloužil jako skladiště. Ve 20. století zde bylo krajinské muzeum a dnes slouží jako výstavní a koncertní síň a galerie. Nedávno zde byl při vykopávkách objeven cenný archiv Jednoty bratrské. Římskokatolický gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie z počátku 15. století byl později barokně přestavěn.

Městské divadlo, postavené v letech 1906–1909 je ukázkou čisté secese. Na jeho výstavbě se podíleli vídeňští i čeští stavitelé i sochař Jan Štursa. Ve městě v letech 1923–1927 působil také významný architekt Jiří Kroha, představitel českého konstruktivizmu. Za návštěvu stojí židovský hřbitov s náhrobkem Jakuba Baševiho, bankéře Albrechta z Valdštejna.

V Mladé Boleslavi je kromě římskokatolické farnosti také sbor Církve bratrské, náboženská obec Církve československé husitské a sbor Jednoty bratrské. Mladoboleslavští evangelíci byli od roku 1897 součástí kazatelské stanice reformovaného sboru v Mělnickém Vtelně. Farní sbor Českobratrské církve evangelické (ČCE) vznikl v roce 1920 a tři roky nato byl zakoupen dům v Husově ulici, který byl v přízemí upraven jako modlitebna s místnostmi pro sborovou činnost. Díky vstřícnosti města se mohli evangelíci také scházet k bohoslužbám v bratrském sboru.

V roce 1993 se boleslavští dočkali kostela. Město jim bezplatně propůjčilo vzácný pozdně gotický hřbitovní kostel sv. Havla, později zbarokizovaný, s věží z roku 1735. Na starém hřbitově, který kostel sv. Havla dříve obklopoval, jsou cenné náhrobky. Také uvnitř kostela najdeme renesanční a barokní náhrobní kameny; mezi nimi je náhrobek biskupa Jednoty bratrské Jana Augusty. Bohoslužby se zde konají v letních měsících.