Louny

Louny

Město Louny leží v poklidné krajině severozápadních Čech v nadmořské výšce pouhých 185 m n. m. Na dohled je České středohoří a řeka Ohře, jež městem protéká, zanedlouho skončí svou dlouhou pouť ve vodách Labe u Litoměřic.

Louny
Louny

Bohatá historie města, které bylo a zůstalo za všech okolností vždy české, je úzce spjata s osudy české země. V roce 1253 se Louny staly důležitým královským městem na cestě do Saska; v dobách husitských válek byly spolu se Žatcem a Slaným pevnou oporou husitů. Město má i významnou historii valdenskou. Pozdně gotický kostel sv. Mikuláše z let 1519 až 1530, obdivuhodné dílo Benedikta Rejta, byl původně husitský.

Také při stavovském povstání v roce 1618 se lounští přidali k evangelickým stavům. Po bělohorské bitvě v roce 1620 se město muselo vzdát Albrechtu z Valdštejna a snášet bídu a tíhu třicetileté války, takže i po vyhlášení Tolerančního patentu v roce 1781 zůstalo město katolické.

Mezitím se však ve vnitrozemí rychle probouzeli do té doby tajní evangelíci a hlásili se k reformované či luterské církvi (neměli tehdy jinou možnost). Mezi nově zakládanými sbory vynikly polabské Krabčice. Díky neúnavné práci faráře Václava Šuberta v tzv. severní diaspoře vznikla v Lounech v roce 1870 kazatelská stanice. Jedním z prvních misijních pracovníků v těchto letech zde byl Jan Karafiát.

V roce 1922 se z kazatelské stanice stal sbor, který ovšem měl ještě na starosti rozptýlené skupinky evangelíků od Děčína až ke Kadani. Byla to nesmírně obětavá a náročná práce; po vzniku Českobratrské církve evangelické (ČCE) však z těchto jednotlivých vzdálených míst postupně vznikaly samostatné sbory.

Lounští evangelíci od začátku usilovali o důstojný bohoslužebný prostor. Scházeli se různě, jeden čas také v nepoužívaném románském kostele sv. Petra. Myšlenka na vlastní nový kostel je však neopouštěla. Nakonec se sen uskutečnil: v roce 1932 byl slavnostně otevřen moderní kostel ve funkcionalistickém slohu, podle návrhu lounského rodáka, pražského architekta Pavla Bareše. Stavba byla později postupně doplňována o budovu fary, o další sborové místnosti a nakonec i o věž; ta je však dodnes bez zvonů. Prostorný bohoslužebný prostor je v průčelí obohacen o varhany, zachráněné v 50. letech ze zrušeného kostela Německé evangelické církve v Teplicích. Lounský kostel, památkově chráněný, přežil spolu se svými věrnými členy všechny otřesy, které přinesla válka a později komunistický režim.

Dnes si svého kostela váží nejen členové malého a živého sboru, ale i představitelé města.