Liberec

Liberec

Církev bratrská (CB)

Sbor Církve bratrské (původně Jednoty Českobratrské) v Liberci vznikl v roce 1945 v důsledku poválečného uspořádání Československa odsunem německého obyvatelstva z pohraničí. Z popudu Zemského úřadu v Praze odešly tři rodiny z Písku do Liberce v rámci osídlování pohraničí. Z tohoto malého společenství vznikl dnešní sbor o počtu 263 členů (se stanicemi). Sbor má stanice v Jilemnici, v Novém Městě pod Smrkem, v Jablonci nad Nisou. Sborová stanice v Novém Městě pod Smrkem vznikla návratem exulantů v roce 1945 z polského Zelowa, kam odcházeli čeští evangelíci v pobělohorské době.

Liberec
Liberec

Menší duchovní práce se pomalu rozvíjí také v Chrastavě, Frýdlantě, Smržovce a v Semilech.

Jak sbor rostl, snažil se v sedmdesátých a osmdesátých letech stavět novou modlitebnu s příslušným sborovým zázemím. Jenže v období socialismu (kromě krátkého období po roce 1968) bylo zakázáno stavět sakrální objekty jako solitérní novostavby, a už vůbec ne ve významných městských lokalitách. Liberecký sbor CB tedy po mnoha peripetiích zakoupil v polovině roku 1989 vilový objekt s možností přístavby kaple a společenského zázemí sboru. Vlastní stávající objekt, ke kterému byla v roce 1980 dostavěna přístavba, byl prvním objektem zástavby Keilova vrchu obytnými „vila domy“. Byl vystavěn ve stylu pozdní neorenesance. Je situován ve svažitém terénu, jako trojpodlažní, s terasou v úrovni půdního prostoru a věže.

Autorem architektonického návrhu je ing. arch. Pavel Vaněček. Právě charakter hmotového řešení stávajícího objektu s výraznou věží byl inspirací pro řešení dostavby kaple a zázemí. Princip věže o půdorysném profilu 4x4 m se stal základem hmotové kompozice celého souboru. Jde o jakýsi „rozhovor tří věží“. Nízkou věžičkou se vstupuje do haly, pod střední věží je umístěn stůl Páně, ambon a kříž, kde se využívá symbolu světla, a ve stávající třetí věži je meditační prostor s víceúčelovým využitím.

Vlastní kaple je prostorově i interiérově koncipovaná tak, že vychází z hmoty objektu. Je dominantně koncipovaná na diagonálu. Ústřední prostor s umístěním stolu Páně, ambonu (kazatelny) a kříže je situován pod věží, odkud je také přímo osvětlen. Je stupňovitě řešen, také slouží při bohoslužbách i pro pěvecký sbor, či hudební skupiny.

Nízkou věží (zádveřím) se vstupuje do haly s boční šatnou a hygienickým zařízením a bezbariérovým vstupem do hlavní kaple. Prostor kaple se dá zvětšit o malý sál, oddělený posuvnou stěnou. Z haly vede vyrovnávací schodiště do úrovně presbyterny a malého sálu. Bezbariérový vstup do presbyterny a dalších „horních“ místností je umožněn také vnější cestou (rampou) kolem objektu. Na presbyternu, která je řešena jako variabilní prostor (místnost pro matky s dětmi, s velkým průběžným oknem do kaple), navazuje kuchyň pro podávání občerstvení, dále dětská klubovna pro nedělní školu, archiv a knihovna. Propojení nového sborového areálu se stávajícím objektem je umožněno chodbou spojující podesty obou schodišť.

S klasickými varhanami se kvůli nákladům počítá v budoucnosti. Elektrofonické varhany jsou použity s „chrámovým“ zvukem. Při zpěvu pěveckého sboru je využívána fyzikální akustika. U mluveného slova se využívá elektro-akustiky – kvůli srozumitelnosti a zejména kvůli dálkově řízenému systému sluchátek pro starší a nedoslýchavé.

Stůl Páně je dílem akademického sochaře Jiřího Seiferta. Materiál dub, masiv, povrch přírodní, matný. Ambon je z dubového masivu, strukturální opracování v kombinaci s hladkým povrchem. Kříž je z dubového masivu se strukturálním povrchem. Lavice jsou zabudované, bočnice jsou z italského terazza, čalouněná sedadla i opěradla. Na elektrofonických varhanách umístěných na diagonále proti stolu Páně, je tapiserie se starokřesťanským motivem dvou ryb a pěti chlebů. Autorem je výtvarnice Zdena Šafka.

Autorkou orientačního designu je výtvarnice Jaroslava Antošová ve spolupráci s architektem Pavlem Vaněčkem. Na malé vstupní věži jsou umístěny nápisy ze dvou pohledových stran s křesťanskými symboly na rozích nadpraží sloupů. Symbol reformace – kalich, symbol Církve bratrské, kryptogram, Α, Ω a desky zákona. Nad vstupem do sálu jsou umístěny symboly svátostí – křtu a Večeře Páně.