Letohrad - Kunvald - Písařov

Letohrad se do roku 1950 jmenoval Kyšperk podle zaniklého hradu na kopci nad městem. Leží v podhůří Orlických hor na Tiché Orlici v nadmořské výšce 360 m a žije v něm přes 6000 obyvatel. První písemná zmínka o Kyšperku je zapsána ve Zbraslavské kronice. V roce 1513 je již uváděn jako městečko. Největší rozkvět zažil Kyšperk v 17. století. Tehdejší majitel Hynek Jetřich Vitanovský nechal postavit zámek v barokním slohu s kaplí; to je dnešní barokní kostel sv. Václava s ojedinělou štukovou výzdobou. Autorem oltářního obrazu smrti tohoto světce je vídeňský malíř Ch. Sambach. Zámek je dominantou náměstí. Neméně cenný je památkově chráněný zámecký park. Byl vybudován v letech 1820–1830 ve stylu anglického parku s mnoha vzácnými dřevinami. Jeho součástí je empirový pavilon. V roce 1713 hrozila městu epidemie moru. Jako dík za to, že se tak nestalo, byl na náměstí postaven morový sloup.

Po roce 1989 nastal ve městě nový život. Ožily barokní měšťanské domy s podloubími, bývalý hospodářský dvůr z roku 1720 byl restaurován a dnes hostí muzeum řemesel.

Letohrad byl od roku 1921 kazatelskou stanicí Českobratrské církve evangelické (ČCE) v Horní Čermné. Místní evangelíci byli posíleni novými členy z přestupového hnutí, neměli se však kde scházet. Složitá situace byla i za 2. světové války. Farní sbor v Letohradě vznikl až v roce 1956. Další rok konečně získali evangelíci sborový dům, ten však jejich potřebám úplně nevyhovoval. Myšlenku na stavbu nového sborového domu se podařilo uskutečnit až po roce 1989. Podle projektu architekta Z. Auera vznikl moderní dvoupatrový sborový dům, který byl slavnostně otevřen v roce 2003. Zajímavá je koncepce stavby: vzdušná modlitebna je otevřena do prostoru pod střechou, v budově jsou místnosti pro sborovou činnost i byt kazatele. Je zde i možnost ubytování. Letohradský sborový dům je první církevní stavba vybudovaná od 70. let minulého století.

K farnímu sboru v Letohradě patří kazatelská stanice v Písařově. Je to nevelká obec se 710 obyvateli, od Letohradu dosti vzdálená. Přesto se tam každý týden konají bohoslužby. V Písařově vznikla v rámci přestupového hnutí v roce 1925 kazatelská stanice, která patřila ke sboru Českobratrské církve evangelické (ČCE) v Hrabové, později v Zábřehu na Moravě, a nakonec se v roce 1997 stala kazatelskou stanicí sboru ČCE v Letohradě. V této malé obci stojí jedna z vynikajících staveb architekta Oldřicha Lisky – funkcionalistický evangelický kostel s kalichem na věži. Stojí zde od roku 1933 a je škoda, že o něm málokdo ví.

Nedaleko Žamberka, ve východním výběžku Orlických hor, leží ve výšce 445 m n. m. malá obec Kunvald. Žije zde něco přes 1000 obyvatel. Její založení se klade do 2. poloviny 13. století, první písemná zmínka pochází až z roku 1363. Vedla tudy cesta z Čech do Slezska a Kladska. Od roku 1389 patřila k litickému panství.

Historicky má Kunvald pro evangelíky velký význam. Sem, na litické panství, které patřilo Jiřímu z Poděbrad, se mohla uchýlit náboženská skupina, jež se oddělila jak od římské církve, tak církve podobojí. Její členové se přikláněli k učení Petra Chelčického a chtěli žít výhradně podle evangelia. V Kunvaldě vznikla v roce 1458 Jednota bratrská, jejíž nesporný historický význam se uplatňuje do dnešní doby. Domek Na sboru, kde členové Jednoty přebývali, zakoupila v roce 1929 Českobratrská církev evangelická. Je v něm památník Jednoty bratrské i jejího posledního biskupa J. A. Komenského. V blízkosti domku byl postaven již v roce 1910 jeho pomník.

Nedaleko Kunvaldu je údolí, zvané Modlivý důl. Sem se uchylovali Čeští bratři v dobách pronásledování. Cesta do něj vede přes Betlém, část Kunvaldu, kde členové Jednoty tehdy většinou žili. Také tzv. Bratrská lípa, jejíž stáří je odhadováno na 450 let, je považována za památku na Jednotu bratrskou. Snad byla zasazena při nuceném odchodu Českých bratří z vlasti v letech 1547–1548.