Krucemburk - Chotěboř

Krucemburk - Chotěboř

V místech, kde se stýkají Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Železné hory a Žďárské vrchy, několik kilometrů od Ždírce, najdeme obec Krucemburk (nadmořská výška 561 metrů a 1600 obyvatel). V okolí jsou hluboké lesy, v rybníku Řeka je příjemné koupání a nedaleko stojí za návštěvu národní přírodní rezervace Ransko. Na Veselém kopci severně od Krucemburku byl vybudován skanzen lidových staveb a technických památek Vysočiny.

Krucemburk - Chotěboř
Krucemburk - Chotěboř

Krucemburk byl založen Řádem německých rytířů ve 13. století. Kostel sv. Mikuláše má románské základy, později byl přestavován. V polovině 14. století se již mluví o městečku, ještě později bylo Krucemburku přiděleno právo výročních trhů. Patnácté a šestnácté století je obdobím rozkvětu, v roce 1590 získává obec stříbrnou pečeť. V době třicetileté války se stali majiteli panství Ditrichštejnové. Obci se nevyhnuly požáry, nastal všeobecný úpadek a pronásledování nekatolíků. Ke konci 18. století se městečko pomalu začalo probouzet k životu.

Toleranční patent z roku 1781 přinesl i do Krucemburku náboženské uvolnění. Rok nato zde byl založen nejstarší sbor augsburského vyznání v Čechách. Bohoslužebná setkávání se nejprve konala ve stodole, podobně jako v prvopočátcích mnoha sborů po vyhlášení Tolerančního patentu. První dřevěná modlitebna byla postavena během června 1786. Ta ovšem velmi brzy začala chátrat. Nové modlitebny se věřící v Krucemburku dočkali až v roce 1840. Měla stále ještě toleranční charakter bez věže, jedinou změnou byl vstup na kratší straně obdélníkového prostoru stavby. Svou jednoduchost si modlitebna zachovala do dnešních časů, jen interiér byl později upravován. Pro budovu fary bylo zakoupeno stavení nedaleko modlitebny a upraveno pro shromažďování a zázemí sborové práce.

Období druhé světové války znamenalo pro celou obec i pro sbor těžkou zkoušku. Mezi oběťmi nacismu byl i kurátor František Šešulka s manželkou, kazatel sboru Bohumil Lopour byl koncem války zatčen a uvězněn. Další tragédie potkala Ždírec a Krucemburk ještě 9. května 1945: těžký nálet připravil o život dvě desítky obyvatel. Tuto událost připomíná pomník, jehož autorem je Vincenc Makovský. Mezi umělci, kteří si Krucemburk oblíbili a rádi se tam vraceli, byl také malíř Jan Zrzavý. Je pohřben na zdejším katolickém hřbitově a jeho život a dílo připomíná pamětní síň na obecním úřadě.

V roce 1945 byl Krucemburk úředně přejmenován na Křížovou. Na základě referenda v roce 1993 se však občané rozhodli vrátit se k původnímu názvu svého domova.

V krásném údolí řeky Doubravky nedaleko Chotěboře bylo v roce 1971 otevřeno jedno z rekreačních zařízení Českobratrské církve evangelické (ČCE). Do pěkných chatiček sem jezdily na tábory děti z evangelických rodin, později začalo středisko sloužit prázdninovým pobytům rodin s dětmi. Chatičky se postupně upravují. Pravidelně se zde konají rekreační pobyty dětí s postižením. Mimo prázdniny jsou každoročně připravovány pobyty pro seniory. Je zde mnoho možností k vycházkám, ale také ke společnému setkávání a zájmovým činnostem.