Krnov

Krnov má starou a bohatou historii. O městě se mluví již ve 13. století. Je důležitou křižovatkou obchodních cest, dostává výsadu městských hradeb; jejich torzo můžeme vidět i dnes. V roce 1377 bylo tehdejší opavské knížectví rozděleno a vzniklo knížectví krnovské. V této době začala také kolonizace, převážně německá. Na začátku 16. století, za Hohenzollernů z Ansbachu, bylo v Krnově vybudováno pozdně gotické knížecí sídlo s renesančními prvky. Zámek se stal významnou dominantou města. Později se krnovského knížectví ujal Jan Jiří Krnovský, jemuž byl po bělohorské bitvě konfiskován majetek pro účast na stavovském povstání. Krnovské knížectví koupil v roce 1631 Karel z Lichtenštejna, kterému už patřilo knížectví opavské. Tuto oblast držel až do roku 1945, kdy mu byla odebrána československým státem.

Příznivým obdobím bylo pro Krnov 19. století. Rozvíjel se zde textilní průmysl a od sedmdesátých let 19. století se začala prosazovat varhanářská výroba bratří Riegrů, která je dodnes proslulá i ve světě. Ve městě vznikalo mnoho pěkných veřejných budov i továrnických vil, které stavěli významní architekti z Rakouska-Uherska i z Německa. V době Mnichova v roce 1938 se většina obyvatel hlásila k německé národnosti a ve druhé světové válce patřil Krnov k Velkoněmecké říši se všemi poválečnými důsledky. V roce 1945 bylo město bombardováno.

Bohužel také 70. a 80. léta minulého století a období komunistické normalizace připravila Krnov o řadu hodnotných historických památek. Zmíníme se o farním kostele sv. Martina, původně gotickém, barokně přebudovaném v osmdesátých letech 18. století, s cennými renesančními náhrobky. Kostel sv. Benedikta je nejstarší dochovaná stavba tohoto typu v Moravskoslezském kraji. Jeho základy pocházejí z první poloviny 13. století, archeologické výzkumy odhalily vzácné nástěnné malby. Kostel patří mezi kulturní památky. V kostele u kláštera minoritů najdeme krásné fresky z roku 1765 od Josefa Sterna. Nad Krnovem, na vrchu Cvilíně, je odedávna poutní místo s kostelem Panny Marie Sedmibolestné a s křížovou cestou. Na vrcholu kopce stojí také rozhledna s krásnými výhledy do okolí.

Evangelický kostel na dnešním Husově náměstí je trojlodní neogotická stavba ze začátku 20. století. Projekt podle architekta Franze Blasche uskutečnil stavitel Ernst Latzel, varhany pocházejí z místní varhanářské firmy Rieger a Klos; kostel sloužil až do roku 1945 Německé evangelické církvi. Po odchodu německých obyvatel jej nějakou dobu užívala Církev Československá husitská (CČSH). Farní sbor Českobratrské církve evangelické (ČCE), který kostel převzal, byl ustaven 1. ledna 1949. V 70. letech minulého století mohl být kostel díky mnohé pomoci rekonstruován a 9. července 1978 byl znovu slavnostně otevřen. Evangelický kostel tvoří se svou 52 metrů vysokou věží jednu z dominant Krnova a je duchovním domovem malému, ale živému sboru.

Stojí za zmínku, že Krnov si v letech 2008–2009 vysloužil pojmenování Město stromů za to, s jakou péčí se stará o městskou zeleň.