Křížlice

Křížlice

Pojedete-li od Jilemnice směrem na Mísečky, odbočte zanedlouho vlevo: strmá cesta vás dovede do půvabné krkonošské vesnice Křížlice. Můžete se vydat také druhou stranou, přes Poniklou a Jestřabí. Připravíte se však o překrásný pohled na malebné kopce a louky s pohledem na Přední a Zadní Žalý s dominantou evangelického kostela. Křížlice dnes tvoří součást obce Jestřabí; první zmínky o osídlení jsou již z roku 1492. V reformační době byla obec evangelická, po Bílé hoře byla i zde, jako všude v českých zemích, snaha o rekatolizaci obyvatel.

Křížlice
Křížlice

Ta však nebyla příliš úspěšná: brzy po vydání tolerančního patentu v roce 1781 se v Křížlicích scházejí evangelíci ze širokého okolí; již v roce 1782 založili sbor, jehož členové se přiklonili k augsburskému (luterskému) vyznání. V té době patřili do křížlického luterského sboru i luterští evangelíci ze vzdáleného Libštátu a Spálova.

Toleranční chrám, podobný ostatním chrámům z té doby, byl postaven v roce 1786 za vsí, bez věže. Ta byla přistavěna až v roce 1878 a zvonění zvonů na věži křížlického kostela se od té doby rozléhá nad horskými stráněmi a údolími. Vybavení kostela je původní, s kazatelnou nad oltářem a s typickou luterskou „zahrádkou“. Také dřevěné galerie a lavice pamatují staré časy. Varhany byly na kůru umístěny později.

Také hřbitov, který se rozkládá kolem chrámu, je původní a dodnes slouží svému účelu. Nedaleká výstavná fara s mansardovou střechou byla postavena v roce 1871 a dnes slouží k rekreaci. Stará evangelická škola pod kostelem je oblíbeným místem pro pořádání letních i zimních pobytů mládeže.

Od roku 1918 je sbor součástí Českobratrské církve evangelické. Za zmínku stojí to, že ve válečných letech byly Křížlice součástí třetí říše – přesto však zde bylo Slovo Boží hlásáno česky, což bylo pro mnohé velkou posilou. Po 2. světové válce začali i evangelíci z Křížlic odcházet do měst, ale do svého sboru se vždy rádi vracejí.