Kolín

Kolín

Město Kolín (205 m n. m. skoro 30 000 obyvatel) leží v úrodné polabské rovině. Stopy po pravěkém osídlení vypovídají o tom, jak výhodná byla poloha tohoto místa na Labi. První listinná zmínka je z roku 1261. Král Přemysl Otakar II. zde založil město, které rychle bohatlo díky výnosnému zemědělství a obchodu. Za husitských válek stál Kolín na straně husitů. V 15. století byl vybudován pevný hrad. Ani tak však město nezůstalo ušetřeno všech pohrom třicetileté války, které se přehnaly přes celé Čechy. V sedmileté válce (1756–1763) se poblíž města střetla pruská a rakouská vojska v bitvě u Kolína.

Kolín
Kolín

Velký význam zejména pro průmyslový rozvoj Kolína mělo zavedení železnice po roce 1845. Město se vyznačovalo bohatým kulturním a společenským životem – připomeňme působení populárního kapelníka Františka Kmocha; do dnešního dne se v Kolíně udržel festival dechových hudeb Kmochův Kolín. Málokdo dnes asi ví, že v Kolíně se narodil budovatel jihočeských rybníků Jakub Krčín z Jelčan, ale také básník J. S. Machar, literární vědec Otokar Fischer, malíř Rudolf Kremlička a řada dalších osobností.

V Kolíně byla i významná židovská obec. Židovský hřbitov z 15. století a barokní synagoga připomínají spolu s pamětní deskou na židovské oběti 2. světové války historii kolínských Židů.

Kolín je sice dnes důležitým průmyslovým městem, ale velká pozornost je věnována významným historickým památkám. Areál kostela sv. Bartoloměje byl prohlášen národní kulturní památkou. Kostel byl založen krátce po vzniku města v roce 1260 v raně gotickém slohu. V roce 1349 vyhořel; v letech 1360 až 1400 byl upravován podle návrhu Petra Parléře. Trojlodní kostel se dvěma věžemi je vzácnou ukázkou spojení rané a pozdní gotiky. Uvnitř se zachovalo šest chórových kaplí a také cenné náhrobky od gotické doby až po baroko. Sochař František Bílek vytvořil v letech 1910 až 1913 pro tento kostel křížovou cestu. Zvonice pochází z roku 1504.

Na náměstí najdeme novorenesanční radnici s freskami Adolfa Liebschera a řadu cenných měšťanských domů.

Farní sbor Českobratrské církve evangelické (ČCE) v Kolíně byl založen 16. května 1868. V té době nebylo v Kolíně lehké získat pozemek na stavbu kostela. Díky obětavosti některých členů sboru byl v květnu 1871 základní kámen přece jen položen a již 17. prosince 1871 se v kostele konaly první bohoslužby. V roce 1953 byl kostel přestavěn podle návrhu architekta Bohumila Bareše. Poslední úpravy interiéru kostela byly provedeny podle návrhu výtvarnice Barbory Veselé.

Farní sbor v Kolíně také vlastní výstavný sborový Husův dům s Duškovou síní – sálem sloužícím pro sborovou činnost. Možná Vás bude zajímat, kdo byl Čeněk Dušek, po němž je nazvána shromažďovací síň v kolínském Husově domě.

Čeněk Dušek, první farář kolínského farního sboru, patří dodnes k výrazným osobnostem českých evangelíků. Svá teologická studia prohloubil v cizině; nejvíce přilnul ke Skotsku. Vedle své kazatelské služby působil na kolínském gymnáziu, kde kromě náboženství vyučoval také angličtinu. Gymnázium mělo v té době právě díky Čeňku Duškovi vynikající pověst a vychovalo řadu významných evangelických teologů, ale také např. Viléma Mathesia, zakladatele katedry anglistiky na pražské univerzitě Karlově. Jména Souček, Hrejsa, Boháč patří studentům Čeňka Duška na kolínském gymnáziu, kteří se později zasloužili o vznik Českobratrské církve evangelické v prosinci 1918 spojením reformovaných a luterských sborů v Čechách a na Moravě. Členové kolínského sboru se o své budovy dobře starají a využívají jich nejen k nedělním bohoslužbám, ale také k rozmanité sborové i veřejné práci.