Kladno

První zmínky o místě jsou z roku 1318 v souvislosti s rodem Kladenských z Kladna. V roce 1561 byla obec povýšena na městečko. Ještě na začátku 19. století bylo Kladno nepříliš známým městem s gotickým kostelem Nanebevzetí P. Marie, renesančním zámkem a barokní kaplí sv. Floriána, dílem K. I. Dienzenhofera.

V roce 1840 došlo k nálezu ložisek černého uhlí a rychlý rozvoj města a průmyslu na sebe nedal dlouho čekat: v roce 1850 byl vybudován první důl Lucerna a v roce 1889 byly založeny železárny Poldi. V této době zde také vzniklo dělnické hnutí, spojené se jmény komunistického politika Antonína Zápotockého a spisovatelky Marie Majerové. Během let neztratilo Kladno svůj průmyslový charakter a zůstává významným hospodářským střediskem Středočeského kraje s moderní výstavbou a bohatým kulturním zázemím. Nedaleko Kladna je místo, které se úzce váže k historii Československa: Lány. V roce 1592 zde nechal Rudolf II. vybudovat renesanční letohrádek, který byl později přestavěn na zámek ve stylu raného baroka. Po vzniku Československé republiky přešel zámek do majetku státu a stal se letním sídlem prezidentů republiky. Dne 14. září 1937 zde zemřel první československý prezident T. G. Masaryk, který je pochován na lánském hřbitově se svou ženou Charlottou, synem Janem a dcerou Alicí. Za dob nesvobody se stalo místo jejich odpočinku téměř poutním místem.

Poblíž Kladna leží Lidice, které si dodnes připomínáme jako tragický symbol 2. světové války. V odvetu za atentát na tehdejšího říšského protektora R. Heydricha byla 10. června 1942 obec Lidice srovnána se zemí, muži vyvražděni a ženy a děti odvezeny do koncentračních táborů a na převýchovu. Jméno Lidice se stalo symbolem odporu proti násilí. Po 2. světové válce byl v nových Lidicích vybudován památník a vznikl zde růžový sad s růžemi z celého světa. Lidicím věnovalo svá díla mnoho umělců. Nejdojemnější je bronzové sousoší 82 dětských obětí války, životní dílo sochařky Marie Uchytilové. Lidice jsou národní kulturní památkou a každý rok se zde koná vzpomínková slavnost.

Kladenský sbor Českobratrské církve evangelické (ČCE) byl původně, od roku 1872, kazatelskou stanicí pražského klimentského sboru. Osamostatnil se v roce 1912 a za podpory klimentského i dalších sborů byl v dnešní ulici Gen. Klapálka vybudován novoklasicistní kostel s historizujícími prvky podle projektu architekta J. Blechy z Prahy. Kostel byl slavnostně otevřen bohoslužbami 10. listopadu 1895. Po deseti letech byla přistavěna fara a v roce 1911 byly na nově vybudované kruchtě instalovány varhany. Válečná léta prožíval kladenský sbor ve stínu lidické tragédie; ani jemu se nevyhnuly ztráty na životech. V posledních letech došlo k velkým opravám kostela, který nedávno oslavil 110 let svého trvání.