Hošťálková

Na Valašsku se rozeznávají dva druhy kolonizace: pasekářská, to znamenalo získávání orné půdy na úkor panských lesů; valašská (selská) kolonizace využívala listnatých lesů k pasení a chovu koz a ovcí. Čeledi, která se o dobytek starala, se říkalo Valaši (byli to prý vždycky trochu rebelové a jejich prapůvod byl v dnešním Rumunsku). Odtud nakonec dostala název celá oblast – Valašsko.

Století 17. a 18. znamenala dobu útisku valašských evangelíků. Hošťálkovští se zúčastnili valašského povstání v letech 1777–1781. Povstání bylo krutě potlačeno, ale dá se říci, že přispělo k vydání Tolerančního patentu Josefa II.

Evangelický sbor v Hošťálkové byl založen v roce 1782 a věřící se přihlásili k augsburskému vyznání. Scházeli se však ještě v době protireformace.

Hned v roce 1783 postavili v Hošťálkové dřevěnou toleranční modlitebnu. Druhá, kamenná, byla postavena ještě také v době tolerančních omezení v roce 1831, a to v novoklasicistním slohu. Uvnitř najdeme cennou křtitelnici z roku 1791. V polovině 19. století byla přistavěna věž. Fara byla nutnou součástí sboru. V Hošťálkové byla stavěna třikrát.

Po druhé světové válce byla fara zásadně přestavěna podle návrhu architekta Bohumila Bareše. Nový sborový dům byl otevřen v roce 1950 a od té doby slouží potřebám sboru. Kostel byl také několikrát opravován, v roce 1964 byly pořízeny nové varhany.

Římskokatolický kostel Povýšení sv. kříže v Hošťálkové pochází z roku 1798. Ve vesnici stojí empirový zámeček z poloviny 19. století. Najdeme zde také pomník padlým v druhé světové válce.