Horní Čermná

Horní Čermná

Horní Čermnou najdeme ve východní části Pardubického kraje, severně od Lanškrouna. Leží v krásné lesnaté krajině Podorlicka ve výšce 421 m n. m. Je to typická údolní obec: asi 1050 obyvatel žije v údolí dlouhém 7 km. První zmínky o Čermné pocházejí ze 14. století, kdy ji obývali němečtí kolonisté. Zdejší panství patřilo tehdy pod biskupství v Litomyšli. V roce 1421 dobyli Litomyšl husité a od té doby zde převládalo české obyvatelstvo, které se hlásilo k husitům a později i k Jednotě bratrské. V pozemkové knize z roku 1536 jsou již většinou české zápisy, zvon na dnešním římskokatolickém kostele má český nápis a letopočet 1536. Také rod Kostků z Postupic, který panství v 15. století koupil, podporoval víru podobojí. To se však změnilo v roce 1620 po bitvě na Bílé hoře. Majitelem panství se stal Karel z Lichtenštejna, který za pomoci jezuitů prováděl tvrdá protireformační opatření. Mnoho evangelíků z Čermné odešlo na začátku 18. století do ciziny; někteří našli domov v německém Rixdorfu (část Berlína), jiní se dozvěděli o založení Obnovené Jednoty bratrské v saském Herrnhutu (Ochranově) a odstěhovali se tam. Ti, kteří zůstali, se v roce 1781 dočkali Tolerančního patentu Josefa II.

Horní Čermná
Horní Čermná

Dá se říci, že dějiny Čermné jsou úzce spjaty s historií místních evangelíků. Byly však přece jen rozdíly: horní konec obce byl evangelický, dolní katolický. K rozdělení Čemné na Horní a Dolní došlo až v roce 1935.Evangelický reformovaný sbor v Čermné byl založen v roce 1784 spolu s kazatelskou stanicí v Čenkovicích, kde byli převážně němečtí evangelíci. Bohoslužby se konaly nejprve ve stodole, brzy, jak věřících přibývalo, bylo nutné hledat jiné řešení. První modlitebna byla postavena v roce 1786, fara o dva roky později.

Ve 30. letech 19. století již původní toleranční modlitebna přestala vyhovovat. Ze všech úvah vyplynulo nakonec jediné řešení: postavit novou modlitebnu. Základní kámen byl položen 18. července 1836. Stavbu jednolodní novoklasicistní modlitebny vedl Matěj Artct ze Židlínka. V těch letech se ještě stále musely dodržovat toleranční předpisy: stavba nesměla mít věž.

Nová modlitebna byla otevřena slavnostními bohoslužbami 28. října 1838. Věž byla přistavěna během roku 1884, později přibyly zvony. Zbývalo vybudovat novou faru. Ta byla dostavěna v roce 1894. Po vzniku Českobratrské církve evangelické (ČCE) se sbor v Horní Čermné stal její součástí a sdílel s ní společné osudy.

Druhá světová válka hluboce zasáhla do života obce i sboru. Ryze česká obec Horní Čermná se stala po německém záboru v roce 1938 součástí Velkoněmecké říše. Byly odtrženy kazatelské stanice a rozděleni členové sboru. Osvobození v roce 1945 přineslo všem nové naděje. Netrvaly ovšem dlouho…

Přesto se čermenští v roce 1968 odhodlali ke generální opravě kostela. V pozdějších letech, zvláště pak po listopadu 1989, opravy pokračovaly. Výsledkem je krásně upravený vnitřek kostela s obnovenou výzdobou apsidy, kazatelny a vzácných varhan z roku 1858. V 90. letech minulého století pak došlo k velkorysé rekonstrukci fary. V Horní Čermné žijí takřka odnepaměti staré evangelické rody. Jejich sjezdy jsou vždy velkou událostí.