Hodslavice

První zmínky o Hodslavicích jsou z roku 1411 z doby panování Lacka z Kravař. Tradice v kraji byly husitské a evangelické. Památný dřevěný kostelík v Hodslavicích, jeden z nejstarších na Moravě,byl vybudován husity nebo Jednotou bratrskou (jako datum vzniku bývá udáván rok 1551). Teprve později byl pokatoličtěn. Pobělohorská doba byla dobou těžkého útlaku, zejména od olomouckých jezuitů. Tajní evangelíci se scházeli v lesíku Domorac, v Mořkově u mlynáře, na Štramberku měli bibli ukrytou ve včelíně.

Po vyhlášení Tolerančního patentu se evangelíci přihlásili k augsburskému vyznání. Sbor byl ustaven v roce 1782 a bohoslužby se nejprve konaly ve stodole. Malá dřevěná toleranční modlitebna byla postavena hned v roce 1783; chatrná stavba však dlouho nevydržela. K výstavbě nové kamenné modlitebny bylo přistoupeno v roce 1813. Tehdy byl položen základní kámen kostela na mírném návrší nad vesnicí. Slavnostně posvěcena byla v roce 1819. Nad vstupními dveřmi byla v roce 1851 postavena čtyřboká věž s cibulovitou vížkou, v apsidě byla rozšířena okna. Kruchta nad vchodem pochází z 19. století. Nedaleko bývalé modlitebny stojí stará evangelická škola. Vedl ji od roku 1786 nejprve ve vlastním domku Jiří Palacký, otec Františka Palackého, našeho slavného historika.

Na začátku 20. století byla evangelická škola přebudována na sborový dům; zvnějšku byla ovšem zachována v původní podobě. Dlouholetým kurátorem hodslavického sboru byl Josef Hromádka, otec pozdějšího významného teologa a profesora Evangelické teologické fakulty v Praze Josefa L. Hromádky. Sál ve sborovém domě je upraven jako jeho pamětní síň. Moderní faru na zahradě sboru postavili hodslavičtí ve dvacátých letech 20. století.

Rodný dům Františka Palackého je dnes národní kulturní památkou. V blízkosti dřevěného kostelíka stojí na malé návsi Palackého pomník z roku 1948, dílo profesora Vladimíra Navrátila. Na protější stráni můžeme vidět římskokatolický kostel Nejsvětějšího srdce Ježíšova, postavený v novorománském slohu v roce 1907.