Herlíkovice a Vrchlabí

Vznik Vrchlabí se připomíná ve 13. století v souvislosti s kolonizací, převážně německou. V 16. století zakoupil město královský báňský hejtman Kryštof z Gendorfu. V té době (1533) bylo Vrchlabí povýšeno na horní město s erbem, městskými i horními právy. Těžilo se stříbro, zlato i železné rudy, které zde byly zpracovávány. V roce 1624 koupil panství Albrecht z Valdštejna, který odtud v době třicetileté války zásobil císařskou armádu zbraněmi i smolnými a sirnými věnci. Díky německým obyvatelům pronikalo do Vrchlabí Lutherovo učení a vládla zde větší náboženská svoboda. Za panování rodu Morzinů byla však nastolena tvrdá rekatolizace, takže mnohé rodiny odcházely do ciziny. V 19. století začíná ve Vrchlabí převládat textilní výroba a drobný průmysl. Příznivý vývoj města přerušila 2. světová válka. Převážně německé Vrchlabí se stalo součástí Velkoněmecké říše. Po skončení války němečtí obyvatelé odešli a do města začali přicházet noví lidé. Po letech totalitního režimu nastal i zde nový život.

Nejcennější historickou památkou ve Vrchlabí je renesanční zámek, vybudovaný Kryštofem z Gendorfu v polovině 16. století. Uvnitř najdeme vzácná kachlová kamna s biblickými výjevy a letopočtem 1545. Bývalá radnice pochází také z doby renesance; byla barokně přestavěna v letech 1733–37. Pseudogotický děkanský kostel sv. Vavřince stojí na místě původně gotického, renesančně upravovaného, kostela. Ten byl v roce 1886 zbořen. Do nového kostela, který má cennou vnitřní výzdobu, byla přenesena z původního kostela měděná křtitelnice z roku 1556. Bývalý barokní augustiniánský klášter je sídlem Krkonošského muzea. Velmi cenné jsou historické domy ze 17. století zachované v původní podobě. Také Dům se sedmi štíty – nejstarší vrchlabský dům – je pozoruhodnou ukázkou tehdejší městské architektury.

Historie německého luterského sboru ve Vrchlabí souvisí s životem tajných evangelíků v Rudníku, kde se konala shromáždění I v dobách protireformace, a kde již v roce 1784 vznikl sbor, který se stal centrem německých evangelíků v kraji. Kostel z 2. poloviny 19. století je dnes ruinou.

Ve Vrchlabí mnoho evangelíků nezbylo. Postupně jich však začalo přibývat, takže v roce 1900 vznikl filiální sbor a o 10 let později sbor farní. Na základě projektu drážďanských architektů Rudolfa Schillinga a Julia Williho Grabnera byla v dnešní ulici Českých bratří postavena pozoruhodná secesní farní budova, kterou po 2. světové válce získala Českobratrská církev evangelická (ČCE) a 1. března 1948 nově vytvořený vrchlabský farní sbor. Bohoslužebná místnost má kazetový strop, zdobné secesní prvky a vitrážová okna. Pozdější úpravy modlitební místnosti prospěly.

Vrchlabský sbor má svou kazatelskou stanici v Herlíkovicích (dnešní součást obce Strážné). Návštěva tohoto krásného místa vás jistě zaujme: v malebné krkonošské krajině s dominantou Žalého svítí do daleka bílý secesní kostelík z roku 1904, který projektovali titíž architekti, jejichž zásluhou stojí secesní fara ve Vrchlabí (v té době projektovali také secesní kostel v Lánově u Vrchlabí, jenž byl v roce 1982 zbourán). Podle některých zdrojů je kostel v Herlíkovicích nejvýše položený evangelický kostel u nás. ČCE jej získala po německé evangelické církvi i s některými domy, jež byly později přebudovány a slouží dnes – jako Horský domov – pro letní i zimní rekreaci, k setkáním mládeže a duchovních i laických pracovníků.