Chvaletice

Původní dřevěný kostel, bez věže a zvonů, stál na místě dnešního hřbitova. Rozhodujícím mezníkem, který, mj., otevřel cestu k realizaci evangelických staveb, byl 8. duben 1861, kdy byl vydán císařský patent o rovnoprávnosti církví. To znamenalo úplnou rovnoprávnost evangelíků s katolíky před zákonem. V roce 1860 až 1864 postavil evangelický sbor novou církevní školu (dnešní dům č.p. 64-naproti hřbitovu) a faru, která se zachovala též do dnešní doby. Tyto dvě stavby finančně sbor vyčerpaly tak, že přípravné práce na nový kostel započaly až v roce 1880 v předpokládaných nákladech 10 000 zlatých. Skutečné náklady byly vyčísleny, bez vnitřního vybavení a varhan, na částku 14 272 zlatých a 14 krejcarů. Významnou osobností, která se zasloužila o výstavbu jednoho z nejkrásnějších kostelů církve v té době, byl farář Julius Fleischer. Nejdříve hledal finanční prostředky, které získával ve sboru a darů od lidí spřízněných s evangelickou církví. Hlavně vypořádání se zaplacením hotových prací bylo velmi kritické. Staršovstvo rozhodlo pro oddlužení kostela rozepsání finančních prostředků pro jednotlivé rodiny ve sboru. I v té době existovala navíc součinnost obce a církve. Obec poskytla parcelu na stavbu za velmi přijatelnou cenu. Rovněž představitelé obce věnovali dary na realizaci stavby a vybavení interiéru kostela.

V roce 1997 začaly opravy na střešní krytině (hliníkové šablony) a to doplněním hliníkových šablon. Bohužel nemáme záznam, kdy byla provedena výměna původní břidlice za hliníkové šablony. Je však pravda, že použitím nevhodné střešní krytiny a dalších materiálů, včetně neodborných zásahů, došlo postupně k trvalému zatékání do objektu kostela a v konečné fázi i k destrukci střešních i stropových rámů. V roce 1998 vydal stavební úřad rozhodnutí k vyklizení stavby se zákazem vstupu a k provedení zabezpečovacích prací proti dalšímu propadání stropní konstrukce. Toto bylo následně provedeno. A nastal moment, kdy do záchrany kostela vstupuje město. V roce 1999 zadalo město vypracování zaměření stávajícího stavu a mykologický průzkum kostela, z důvodu podkladu pro vypracování prováděcí dokumentace na opravu kostela, která byla zhotovena v roce 2000. Nastalo období shánění finančních prostředků k zajištění náročné opravy, ve které se jednalo o opravy havarijního stavu krovu a stropu v rozsahu provedení nové vodorovné konstrukce stropu při maximálním zachování původních konstrukcí, sanace konstrukcí napadených vlhkostí, hnilobou a dřevokaznými škůdci. Dále provedení obnovy krytiny a jejich doplňků, zabezpečení odtoku dešťových vod a podobně. Rovněž byly zajišťovány posudky, závazná stanoviska, rozhodnutí pro jednotlivé úseky oprav. To už navíc bylo v době, kdy byl kostel prohlášen za kulturní památku. V roce 2003 požádal vlastník kostela, tj. Farní sbor Českobratrské církve evangelické ve Chvaleticích, o vydání povolení k opravě kostela, které bylo příslušným stavebním úřadem vydáno. Téhož roku byla vybrána zhotovitelná firma Loučka Pardubice, s.r.o., coby specialista na opravu památek a s opravami se započalo. Od té doby již uběhlo docela pěkných pár let, ale můžeme říct, že se námaha vyplatila. Kostel je zachráněn a co víc, může již sloužit svým účelům, obzvlášť když se v roce 2009 zastupitelé města rozhodli, že uhradí větší část další etapy oprav, tj. osvětlení a výmalby kostela do podoby roku jeho svěcení v roce 1882. Tyto práce byly ukončeny k 15.12.2009. Součástí této etapy oprav bylo provedení restaurátorského průzkumu a závěrečné restaurátorské zprávy, které provedl akademický malíř a restaurátor Mgr. Jan Ronovský. A v květnu 2010 se v kostele uskutečnil koncert „Poděkování sponzorům“, následovalo vystoupení Spirituál kvintetu, vánoční koncert, mše a podobně. Toto vše by ještě bylo v nedohlednu, kdyby nebylo sponzorů, poskytovatelů dotací a neúnavné práce. Poděkování si zajisté zaslouží Město Chvaletice, Ministerstvo kultury České republiky, Pardubický kraj, Nadace ČEZ, Českobratrská církev evangelická. Abychom však mohli vyslovit konečné slovo „hotovo“, čeká kostel ještě výměna oken a fasáda. Věříme však, že se to podaří, a že tato kulturní památka bude majestátně nést dál odkaz svých předků.