Cheb - Františkovy Lázně - Plesná

Městská památková rezervace Cheb (459 m n. m., cca 35 000 obyvatel) leží na řece Ohři nedaleko hranic se Spolkovou republikou Německo. Město bylo založeno v roce 1204 a od roku 1322 je součástí českého státu. V dobách husitských válek podporovalo císaře Zikmunda. V roce 1432 došlo v Chebu k významné události – sešli se zde legáti koncilu v Basileji s čelnými představiteli husitů. Výsledkem jejich jednání byla dohoda z 18. května 1432, zvaná „chebský soudce“. Tato dohoda zaručila husitům bezpečnost při cestě do Basileje a svobodné obhájení čtyř pražských artikulů na basilejském koncilu. Za nejspravedlivějšího soudce měl být uznán pouze zákon Boží, podle něhož žila prvotní církev. Tento závažný ústupek oficiální církve – jednat v Basileji s „kacíři“ na základě rovnosti – byl vítězstvím české reformace, které pro ten čas zabránilo rozštěpení západní církve.

Také třicetiletá válka zasáhla do chebských dějin. Dne 25. února 1634 zde byl zavražděn vojevůdce Albrecht z Valdštejna.

Historických památek je ve městě mnoho a jistě se stanou cílem zvídavých návštěvníků. Najdeme zde zbytky románského hradu z konce 12. století s Černou věží. Z románské doby pochází i kostel sv. Mikuláše, z něhož se částečně zachovaly věže. Kostel byl v 15. století goticky přestavěn; obě věže byly v průběhu let opakovaně poškozeny a teprve v roce 2008 dostaly definitivní pseudogotickou podobu. Půvabný Špalíček na náměstí Krále Jiřího z Poděbrad tvoří jedenáct hrázděných středověkých kupeckých domů.

Na počátku 20. století se stává Cheb průmyslovým městem a důležitým železničním uzlem. Mnichovská dohoda z roku 1938 a situace v pohraničí donutila české obyvatele k odchodu z Chebu, jenž byl tehdy převážně německým městem Po druhé světové válce museli zase opustit Cheb němečtí občané. Kostel po Německé evangelické církvi, postavený v pseudogotickém slohu podle návrhu chebského architekta A. Haberzettla z roku 1871 začal i s farou po válce užívat nově vzniklý sbor Českobratrské církve evangelické (ČCE), do něhož přicházeli evangelíci z různých končin Československa i ze zahraničí. K farnímu sboru v Chebu patří také kazatelské stanice ve Františkových Lázních a v Plesné.

Františkovy Lázně jsou městskou památkovou rezervací. Leží v nadmořské výšce 442 metrů a mají zhruba 5500 obyvatel. Spolu s Mariánskými Lázněmi a Karlovými Vary tvoří světoznámý lázeňský trojúhelník.

Minerální prameny a jejich léčivé účinky zde byly známy již ve středověku. Lázně byly založeny roku 1793. Císař František Josef I. je povýšil na město a dal jim své jméno. Františkovy Lázně byly postaveny v raně klasicistním stylu. Ulice se sbíhají k nejstaršímu, Františkovu prameni. Současně s městem byly budovány parky v anglickém stylu. K lázeňské léčbě jsou využívány i další prameny. V minulosti byly lázně navštěvovány mnoha významnými osobnostmi. Po spisovatelce Boženě Němcové je pojmenováno městské divadlo.

Ve městě stojí empirový římskokatolický kostel Povýšení sv. Kříže z počátku 19. století. Evangelický trojlodní kostel sv. Petra a Pavla byl postaven v roce 1880 v novorománském slohu podle návrhu chebského architekta A. Haberzettla. Kostel slouží českým evangelíkům i lázeňským hostům ze zahraničí. Bohoslužby se zde konají pravidelně v českém i německém jazyce.

V Plesné, v obci nedaleko německého městečka Bad Brambach, najdeme barokní, empirově přestavovaný římskokatolický kostel z roku 1849.

Tamější evangelický kostel byl vybudován v letech 1847–1849. Je to stavba v novoklasicistním stylu. Uvnitř najdeme cenný barokní oltář s obrazy Krista na hoře Olivetské a Poslední večeře Páně i pseudogotickou křtitelnici. K vnitřnímu vybavení patří také památkově chráněné varhany.

Kostel je připomínán v souvislosti se vznikem Gustav–Adolfského spolku v Německu. Tento spolek podporuje evangelické menšiny v různých zemích včetně České republiky i opravy a výstavbu kostelů. V kostele v Plesné se konají bohoslužby jen příležitostně.