Čáslav

Kolem roku 1260 založil král Přemysl Otakar své další královské město – Čáslav. Vedla tudy stezka spojující Čechy s Moravou. Nejvýznamnější historickou památkou města je raně gotický farní kostel sv. Petra a Pavla. Jeho stavba byla zahájena na konci 13. století na místě původního románského kostela sv. Michala. Najdeme jej uvnitř: dodnes slouží jako sakristie. Ve městě je zčásti zachováno gotické opevnění. Jeho součástí je i tzv. Otakarova věž nedaleko Brodské brány. Barokní radnice s Žižkovou síní pochází z roku 1766. Na náměstí stojí pomník Jana Žižky od J. V. Myslbeka z roku 1881. Pomník M. Ulického od B. Kozáka před kostelem připomíná povstání z roku 1627. V jeho čele stál čáslavský kaplan Matouš Ulický, který byl pro vzpouru popraven.

V roce 1420 dobyl město Jan Žižka. O rok později se v kostele sv. Petra a Pavla konal zemský, tzv. „Čáslavský“ sněm. Na něm byl přijat husitský program a ustavena dvacetičlenná zemská vláda, v níž poprvé zasedli také zástupci měst. Členem této vlády byl zvolen i Jan Žižka.Během dalších staletí sužovaly město války a požáry. V 18. století se Čáslav stala významným správním centrem, jehož rozvoj pokračoval v 19. i 20. století.

Tajní evangelíci na Čáslavsku se v době protireformace scházeli po rodinách v mnoha okolních vesnicích. Po vydání Tolerančního patentu se přihlásili k helvetskému vyznání a v roce 1783 vznikl sbor. První kazatelé přišli z Uher. Při bohoslužebných shromážděních se věřící scházeli ve stodolách, nejčastěji v původním sídle tolerančního sboru v Močovicích, kde byla ze staré sýpky v roce 1785 postavena modlitebna a později i fara. Modlitebna sloužila mnoho let.

V polovině 19. století vznikla myšlenka přenést sbor do Čáslavi a vybudovat kostel. Teprve vydání Protestantského patentu v roce 1861 o zrovnoprávnění církví urychlilo povolení stavby. Základní kámen byl položen v květnu 1864. V roce 1866 vyhořela modlitebna i fara v Močovicích. Tato smutná událost rozhodla, že sídlem sboru bude Čáslav. Výstavba kostela byla svěřena chrudimskému staviteli F. Schmoranzovi st., který navrhl stavbu v novogotickém stylu. Je to trojlodní kostel s věží, která se podobá věži čáslavského kostela sv. Petra a Pavla. Posvěcení kostela 6. července 1869 se stalo velkou slavností pro celou církev. Vždyť byl otevřen od toleranční doby největší evangelický kostel v Čechách. Během let byl několikrát nákladně opravován. V roce 1928 byla na místě staré fary otevřena nová, se síní Komenského a bytem pro kazatele. 21. června 2009, při příležitosti 225 let trvání sboru a 140 let od postavení kostela byl čáslavský kostel po celkové rekonstrukci znovu slavnostně otevřen. Připomeňme ještě, že v roce 1872 byl v Čáslavi otevřen reformovaný učitelský ústav, jediný svého druhu v Čechách. Jedním z učitelů byl také Jan Karafiát.