Brandýs nad Labem - Stará Boleslav

Osudy Staré Boleslavi sahají hluboko do české historie. Na místě trojlodní románské baziliky ze 40. let 11. století stával na počátku 10. století kostelík sv. Kosmy a Damiána. Tam byl údajně 28. září 935 zabit na popud svého bratra Boleslava český kníže Václav, později prohlášený za svatého. Stal se patronem české země a bazilika sv. Václava s kryptou, během staletí upravovaná (barokní přestavba byla ukončena v polovině 18. století) je jedním z nejvýznačnějších katolických poutních míst u nás.

V poutním kostele Panny Marie ve Staré Boleslavi najdeme na hlavním oltáři reliéf Madony z doby kolem roku 1500, tzv. palladium (které má sloužit k ochraně Čech).

Brandýs nad Labem na levém břehu Labe byl původně trhovou osadou. Městečko vzniklo ve 14. století spojením vesnice Hrádku při kostele sv. Petra a vesnice při kostele sv. Vavřince. V 16. století, kdy v této oblasti panovali Krajířové z Krajku, zde sídlila silná obec Jednoty bratrské. Dnešní katolický kostel Obrácení sv. Pavla patřil původně jejímu sboru.

Stará mostní pevnost byla během let postupně přestavována na rozsáhlý renesanční zámek. Věž zámku pochází z konce 16. století. Třicetiletá válka se nevyhnula ani Brandýsu nad Labem; během ní vzala za své také zámecká renesanční zahrada. Zhoubný požár města v roce 1828 zničil i židovskou synagogu. Židovský hřbitov z roku 1568, jeden z nejstarších v Čechách, zůstal zachován. Zajímavý je osud dalších brandýských kostelů: gotický kostel sv. Vavřince se zachovalou freskovou výzdobou ze 14. století užívá dnes Církev československá husitská (CČSH) původně gotický kostel sv. Petra,, barokně přestavovaný, slouží dnes brandýskému sboru Českobratrské církve evangelické (ČCE).

Není bez zajímavosti, že v roce 1813 se na brandýském zámku sešli císař František I., pruský král Vilém III. a ruský car Alexander I., aby vymysleli taktiku útoku proti císaři Napoleonovi.

S rozvojem města začali na konci 19. a ve 20. století přicházet do Brandýsa nad Labem i do Staré Boleslavi první evangelíci. Díky přestupovému hnutí po vzniku Československa sílil i počet evangelíků: v roce 1922 byla založena kazatelská stanice a v roce 1930 vznikl samostatný sbor ČCE.

Za pouhých několik měsíců byl postaven kostel, který byl slavnostními bohoslužbami otevřen 14. prosince 1930. Zde přežili brandýští evangelíci 2. světovou válku, nepřežili však normalizační dobu komunistického režimu. V roce 1978 musel kostel i fara ustoupit výstavbě sídliště a obě budovy byly zbořeny. Členové sboru mohli sice bezplatně užívat kostel sv. Petra na Hrádku (to je ten kostel z roku 1304, původně gotický, barokně přestavovaný, Josefem II. zrušený a později také málem pobořený), ale přesto v roce 1980 zakoupili vilu na okraji města a přestavěli ji na sborový dům a faru.

Nakonec ale všechno dopadlo jinak. Kostel sv. Petra Na Vyšším Hrádku, jednolodní stavba s pětibokým presbytářem a malou sakristií, byla později velikým nákladem opravená. V roce 1999 se tento starobylý kostel, v němž byly při opravách objeveny nejen gotické dlaždice, ale také náhrobní kámen z roku 1622, stal majetkem sboru.

Když pak město ještě pronajalo sboru pozemek v blízkosti kostela a na něm vyrostla nová fara s bytem i s místnostmi, potřebnými pro práci moderního sboru, vznikl krásný celek, kde je působivě propojeno kouzlo prastarého kostela s novodobým sborovým objektem.