Borová u Poličky

Borová u Poličky

Na severním okraji Žďárských vrchů, 10 kilometrů na severozápad od Poličky v nadmořské výšce kolem 600 m, leží obec Borová s necelým tisícem obyvatel. Je rozložena podél toku Černého potoka a některé domy si zachovaly typický vzhled nízkých selských stavení tzv. Poličského typu s částí domu dřevěnou a částí zděnou.

Borová u Poličky
Borová u Poličky

Lesnatá krajina kolem Borové je ideálním prostředím pro letní i zimní turistiku. Nejvyšší horou v této oblasti je Betlémský kopec (748 m). Najdeme zde ovšem i zajímavé historické památky.

Kostel sv. Markéty založili v roce 1349 benediktini spolu s malou osadou. Na přelomu 16. a 17. století zde byl postaven kamenný kostel s věží, jež je zčásti dřevěná. Na horním konci obce byl na konci 19. století postaven novogotický kostel sv. Kateřiny.

Brzy po vydání Tolerančního patentu, v roce 1783, vznikl v Borové sbor reformovaného vyznání. Během jediného měsíce (od dubna do května 1783) byla postavena jednoduchá modlitebna bez věže. Její toleranční charakter je, samozřejmě po nutných stavebních úpravách, zachován až do dnešních časů. Vchodem z boční strany vejdeme do modlitebního prostoru s kazatelnou na širší straně a se dvěma řadami lavic. Kruchty, kazatelna, stůl Páně i lavice jsou zdobeny jednoduchými řezbami. Varhany pocházejí z 19. století. Farní budova byla postavena později a svou současnou podobu získala v roce 1913.

Bude vás možná zajímat, že na borovské evangelické faře trávila po šest let prázdniny rodina prezidenta Masaryka. Tereza Nováková zasadila do Borové a jejího okolí děj svého románu Jiří Šmatlán. A do třetice: v restauraci u Dostálů v Borové vystoupil poprvé jako houslista tehdy třináctiletý Bohuslav Martinů.